
Větší svoboda městských částí by prospěla občanům, říká radní Prahy 3 Mikuláš
8. srpna 2018 14:00
Dřív jste byl s úřadem v kontaktu jen z pozice opozičního zastupitele, co se pro vás a vaši práci na radnici nyní změnilo?
Ano, jsem členem Výboru pro územní rozvoj, členem Komise pro sport a tělovýchovu a byl jsem členem Kontrolního výboru, takže se zástupci příslušných odborů jsme spolupracovali. Samozřejmě teď je moje spojení s chodem radnice každodenní a intenzivní. A jsem rád, že radnice funguje a oceňuji odbornost a vstřícnost úředníků.
Je naopak něco, co vás překvapilo? Třeba i nemile.
Zaskočila mě přebujelá byrokracie. Posledních 15 let jsem působil na pozici jednatele své malé firmy a veškerá odpovědnost ležela pouze na mně, takže jsem činil rozhodnutí sám a bezodkladně. To na úřadě každý jednotlivý podnět občana musí projít složitým byrokratickým kolečkem a zaměstná tak bohužel více lidí.

Ing. Mojmír Mikuláš, radní Prahy 3
Co zásadního chcete z pozice radního změnit?
Rozhodnutím radních mi byla před šesti týdny svěřena kompetence dopravy a také nebytových prostor. A právě v oblasti nebytových prostor jsme již společně s příslušným odborem vymysleli nové prvky v oblasti analýzy i revize všech smluv. Díky tomu jsme objevili nějaké „kostlivce ve skříni“, které již řešíme a dochází k návrhům na rozvázání smluvního vztahu nebo řešení formou navýšení nájemného.
Jste schopni to stihnout do říjnových voleb?
Tyto kroky jsou realizovatelné ještě v rámci tohoto volebního období. Dlouhodobějším úkolem je detailní pasportizace a zvýšení výnosů z pronájmu nebytových prostor při zachování všech potřebných služeb i nevýdělečných činností.
Mluvil jste o přehnané byrokracii, vnímáte ještě něco dalšího jako brzdu v řešení stěžejních záležitostí?
Pokud odhlédnu od svých kompetencí, tak za stěžejní, ale dlouhodobý a možná trochu utopický úkol bych považoval určitou decentralizaci kompetencí a činností magistrátu a jejich přechod na městské části. Samozřejmě nutnou podmínkou by bylo, že s přechodem povinností musí dojít i k převodu finančních zdrojů. Vztah mezi vedením hlavního města a jejími městskými částmi je myslím brzdou rozvoje v některých oborech a větší svoboda městských částí by se pozitivně odrazila ve prospěch občanů.
Nyní jste radním pro dopravu, co tedy říkáte na dopravu v naší městské části?
Zrovna oblastí dopravy mohu plynule navázat na předchozí odpověď, protože s tím přímo souvisí. Většina řidičů například nerozlišuje kompetence. Vychází z jednoduchého faktu, že když stojí v zácpě na Žižkově, tak za to může Praha 3. To je ale mylný předpoklad. Stejné je to v případě výmolů na silnicích i chodnících. Drtivá většina komunikací na území Prahy patří hlavnímu městu a spravuje je její akciová společnost Technická správa komunikací. Takže objektivně je odpovědnost na nich. Role Prahy 3 je v oblasti vnášení požadavků, připomínkování záměrů, kontrole opatření, apelu či upozornění, ale rozhodovací pravomoci nemáme.

Oprava ulice Husitská je v plném proudu
Je to, co popisujete problém třeba v právě rekonstruované Husitské ulici?
Ano, to můžeme uvést jako typický příklad. Probíhající rekonstrukce negativním způsobem zasáhla do života místních občanů i podnikatelů. Jsem přesvědčen, že by u rekonstrukcí těchto páteřních komunikací a nutných uzavírek měl být zásadním faktorem pro výběr dodavatele čas, tedy doba rekonstrukce, a nejen nejnižší cena. Praha 3 také žádala o variantu rekonstrukce na dvě poloviny komunikace a zachování provozu vždy alespoň v jednom směru. Ale TSK zvolilo jinou variantu.
Kde vidíte možnosti zlepšení dopravy v Praze 3?
Obecně dopravní situace Prahy 3 není dobrá. Značnou část dopravních pohybů tvoří tranzitní doprava. Zásadní je tedy vybudování vnitřního městského, ale i vnějšího dopravního okruhu. A jsme zpět u kompetencí, protože Praha 3 může pouze apelovat, ale rozhodnutí leží jinde. Investice do dopravní infrastruktury je ale nutná, bez té ke znatelnému zlepšení nemůže dojít. Součástí těchto investic musí být i prodloužení trasy D na Žižkov, které bude zaneseno do připravovaného metropolitního plánu. Snad se metra na Žižkově dočkají alespoň naše děti.
Co ovlivňuje vaše pracovní rozhodnutí? Jste spíše pragmatik nebo rozhodujete srdcem?
Jsem žižkovský rodák a bydlím tady celých 50 let. Chodil jsem tu do škol, hrál fotbal, nakupuji zde, využívám služeb, potkávám denně spoustu spoluobčanů a místních kamarádů. To je moje velká výhoda při správě městské části, že znám místní situaci i její historicky vývoj. V osobním životě se často rozhoduji srdcem, ale při správě městské části musí být člověk pragmatikem.

Mojmír Mikuláš na stadionu Viktorky Žižkov
Fanoušci FK Viktoria Žižkov vás považují za jednoho z nich. Často se i potkáváte na zápasech. Co z pohledu bývalého hráče říkáte na současný žižkovský fotbal?
Za Viktorku Žižkov jsem osm let hrál, ale končil jsem v dorostu v šestnácti letech. To bývá pro mnohé takové zlomové období a já v té době dal přednost jiným zájmům než sportu. S odstupem času jsem to pak hodnotil jako chybu, ale vše má své plusy a minusy. Z mých spoluhráčů z Viktorky pak třeba Michal Petrouš byl roky oporou Bohemky nebo Pavel Veniger hrál za Slávii. Já doteď hraji za AFK Záběhlice, ale fanouškovským srdcem jsem zůstal Viktorce věrný a nevynechám jedinou příležitost přijít fandit v tradiční nedělní dopoledne. Celou situaci okolo FK Viktoria Žižkov tak sleduji podrobně. Klub se podařilo po těžkém období stabilizovat, ale k optimálnímu stavu je ještě daleko. V rozsahu svých omezených možností se snažím Viktorce pomáhat. Hlavně stadion, který patří městské části, by si zasloužil větší péči.

Čtěte také:
Viktoria Žižkov oslavila 115 let od založení
Z hlediska herního projevu považuji za největší problém, že Viktorka nemá dostatek kmenových hráčů a většina fotbalistů přichází na hostování. Pak logicky nějakou dobu trvá, než se tým sehraje a po sezoně se situace opakuje. S ohledem na tyto faktory pak považuji zatím působení ve druhé lize za vhodnou soutěž. Ale samozřejmě bych byl rád, kdyby Viktorka byla na čelních pozicích.