dnes
Pátek - zatazeno
5°C
zítra
Sobota - prehanky-snih
3°C
pozítří
Neděle - prehanky-snih
3°C
Veletržní palác možná přestane sloužit umění, galerie asi „neutáhne“ jeho provoz
Veletržní palác. Foto: Packa / Wikimedia Commons

Veletržní palác možná přestane sloužit umění, galerie asi „neutáhne“ jeho provoz

Veletržní palác slouží 20 let prezentaci umění a patří k nejnavštěvovanějším stálým expozicím Národní galerie v Praze (NG). Přesto se celou dobu, kdy známou funkcionalistickou budovu galerie užívá, debatuje o tom, že není pro umění tím nejlepším místem. Budova, která vznikla pro jiné účely, má velmi drahý provoz a není zřejmé, zda v ní galerie zůstane. Musela by se však pro ni najít nová náplň, stejně jako se hledala po požáru před 40 lety.

„Veletržní palác je jedna z nejkrásnějších a nejvýraznějších budov v Praze. Byla postavena koncem 20. let a její život ovlivnily politické, společenské a kulturní události doby," řekla ředitelka Sbírky moderního a současného umění Helena Musilová. Už po svém postavení na sebe budova strhávala pozornost velikostí a funkčním provozem, jako galerie vzbuzuje protichůdné emoce.

NG si nyní připomíná výročí zničujícího požáru budovy. „Projekt věnovaný 40. výročí požáru Veletržního paláce je signálem o tom, že Národní galerie uvažuje o této pozoruhodné stavbě komplexně. Zároveň také o tom, jak determinuje projekty i výstavy, které se v ní konají, obecněji se tedy i dotýká vlastního mechanismu galerijního provozu," dodala ředitelka.

Požár Veletržního paláce 14. srpna 1974

Obrovský požár zachvátil palác večer 14. srpna 1974 a budova při něm zcela vyhořela. Po požáru byl palác několik let nevyužit, NG ho dostala v roce 1979. Rekonstrukce trvala 17 let a stála stovky milionů korun. Až 13. prosince 1995 v něm byla otevřena Sbírka moderního a současného umění.

Funkcionalistická budova je ve špatném stavu

První z letošních výstav k tématu požáru připomněla historii budovy. Ve čtvrtek začne fotografická výstava nazvaná Pražské skleněné peklo, která se zaměřuje jen na snímky z požáru. Od konce října bude Veletržní palác hostit projekt Jiřího Sozanského, který ukáže, jak se téma samotné budovy dostalo koncem 70. let do díla jednoho z významných tuzemských výtvarníků.

Čtěte také: Z unikátního paláce se stalo během noci vyhořelé torzo

Památkově chráněná funkcionalistická budova je nyní ve velmi špatném stavu. Musilová, která sbírku vede od loňského února, loni uvedla, že by potřeboval zejména rekonstrukci pláště, která by mohla snížit veliké energetické ztráty. NG ji vyčíslila na přibližně 250 milionů korun, což je víc, než činí roční státní příspěvek pro celou instituci.

Objekt je natolik náročný na provoz, že z ročního rozpočtu NG spolkne 78 milionů korun, což je 55 procent z nákladů na provoz všech objektů NG. Z toho náklady na energii činí 32 milionů korun.

Nový objekt pro modernu a současné umění?

Za velké téma považuje řešení situace s Veletržním palácem nový ředitel NG Jiří Fajt. Nevylučuje možnost, že by NG mohla palác opustit a pro kolekce moderny a současného umění postavit nový objekt. Analýza stavu budov a úvahy o možných změnách v umístění sbírek patří podle něj mezi jeho první úkoly.

„V nedávné minulosti NG získávala budovy bez předem stanovené koncepce jejich využití. Výše státního příspěvku na provoz NG se přitom nezměnila od 90. let. NG nikdy nezískala budovu postavenou přímo pro její potřeby a využívá výhradně objekty postavené pro jiné záměry v nejrůznějších epochách. Proto má každá z galerijních budov své limity," řekl již dříve.


Další články
Nahoru