Vějíř Žofie Chotkové: U Písecké brány byla odhalena plastika s mlhovištěm
17. června 2019 23:56
Vějíř, dobový symbol ženskosti, byl s osobností Žofie Chotkové úzce propojen. Po atentátu v Sarajevu byl na hraběnčinu rakev položen právě vějíř s rukavičkami, tedy atributy, kterými byla zdůrazněna její příslušnost k nižšímu stavu dvorní dámy.
Z hlediska sochařského tvarosloví byla zvolena jeho technicistní poloha, která má svým pojetím a materiálem evokovat dobu secese a staveb z období průmyslové revoluce. Vějíř je odlit z šedé litiny, rezavá patina připomíná zašlou slávu Habsburků.
„Dílo je výjimečné tím, že to není jen plastika, ale má i přidanou hodnotu. Vypouští mlhu a jsem rád, že v Praze 6 takový prvek máme,“ uvedl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
„Příprava vějíře se táhla přes tři volební období a jsem rád, že šestá městská část udržela kontinuitu a projekt se nakonec podařilo dotáhnout,“ řekl místostarosta Prahy 6 Jan Lacina (STAN). Dílo akademické sochařky Martiny Hozové bylo vybráno ve veřejné výtvarné soutěži v roce 2013 a zúčastnilo se jí 51 návrhů.
Žofie Marie Josefína Albína Chotková
Žofie Marie Josefína Albína Chotková (1868 – 1914) byla manželkou arcivévody Františka Ferdinandem d´Este. Už počáteční vztah následníka trůnu s obyčejnou dvorní dámou způsobil u vídeňského dvora společenský skandál. Jejich láska ale byla silnější než všechny překážky a tabu rodové nerovnosti, a tak císař František Josef I. nakonec sňatek povolil.
Následník trůnu se ovšem musel vzdát jakýchkoliv nároků na trůn pro své potomky. Žofie byla sice císařem povýšena na kněžnu z Hohenbergu, ale po celý zbytek života musela snášet ponížení při všech ceremoniálních událostech dvora, kdy ani nemohla vystupovat po boku svého manžela.
I proto žili manželé v ústraní na zámku Konopiště, který dal Franz Ferdinand přestavět a vytvořil zde harmonické prostředí pro svou rodinu, do které brzy přibyly tři děti, Žofie, Max a Ernst.
Prvním společným vystoupením následnického páru byla cesta Františka Ferdinanda na vojenské manévry do Sarajeva, kde se oba stali obětmi atentátu, spáchaného bosensko-srbským politickým aktivistou Gavrilo Principem.
Tato tragédie byla podnětem k zahájení první světové války a postava hraběnky Žofie se tak stala významnou osobností nejen českých, ale i světových dějin.
O životě rodu Chotků i životě arcivévody Františka Ferdinanda d´Este s hraběnkou informuje aktuální výstava před Píseckou bránou.
