dnes
Středa - zatazeno
32°C
zítra
Čtvrtek - zatazeno
33°C
pozítří
Pátek - prehanky-dest
27°C
Vedro a sucho ohrožují ryby na drobných tocích, rybnících i nádržích v Praze
Na dolnopočernickém rybníku Martiňák uhynulo zhruba 200 kilogramů ryb. Foto: archiv MHMP

Vedro a sucho ohrožují ryby na drobných tocích, rybnících i nádržích v Praze

Vysoké teploty a sucha ohrožují ryby v celých povodích drobných vodních toků na území Prahy. Problémem jsou kvůli nízkým přítokům nízké průtoky drobných toků i pro velké nádrže. Lesy hlavního města, které mají toky a rybníky v Praze ve správě, evidují úhyn ryb v Čimickém rybníku, v rybnících Pod Vlkem a Martiňák, na potoku Botič a nově také na Rokytce. ČTK to řekl zástupce vedoucího střediska Vodní toky Lesů hlavního města Richard Beneš.

„Na Rokytce byl úhyn způsoben tím, že došlo k drobné dešťové události a k následnému vyplavení znečištění z odlehčovačů jednotné kanalizace. Ryby by za normálního stavu a za normálních průtoků byly tyhle výkyvy schopné vyrovnat, ale protože je dlouhotrvající sucho, tak ryby hynou. Nejsou schopny si s tím poradit," řekl Beneš s tím, že jsou ryby kvůli dlouhotrvajícím vysokým teplotám a suchu stresované.

Na revírním rybníku Martiňák uhynulo zhruba 200 kilogramů ryb. Na Čimickém rybníku uhynulo kolem 150 kilogramů ryb. Druhý uvedený rybník neslouží chovu ryb, ale ryby se tam dostaly kvůli lidem, kteří je do rybníku vypustili, nebo vodnímu ptactvu.

Pracovníci Lesů hlavního města mohou využít drobná opatření, kterým je okysličování vody pomocí čerpadla, které nabírá vodu z rybníka, rozstříkne ji na vodní hladinu, čímž se voda alespoň lokálně okysličí. Vodu okysličují například na Martiňáku a Počernickém rybníku. „Ale není to opatření, které by to mohlo vyřešit. Dokud se neochladí a nedojde k nějakým zajímavým přítokům vod, tak tato situace bude dále pokračovat," řekl Beneš.

Problémem jsou pro ryby teploty vody, při kterých se ve vodě hůře rozpouští kyslík, hranicí je 26 stupňů Celsia. Rozpouštění kyslíku dále ovlivňuje tlak vzduchu nad hladinou. Současný stav způsobilo i počasí v minulých třech letech, které bylo teplé a suché, což vedlo ke snížení hladiny spodních vod. Spodní voda obvykle plní roli zásobárny pro potoky a řeky. Do vodních nádrží tak přitéká méně vody, což snižuje proudění vody a tím i její okysličování.

Mezi nejodolnější ryby patří karasi a líni, dobře zvládají aktuální podmínky i kapři nebo štiky. Naopak hůře snášejí vysoké teploty okouni a candáti. Lososovité ryby, například pstruzi a siveni, jsou ke změnám velice citlivé a ze všech ryb jsou nejvíce ohrožené.


Pozor na první příznaky, počátek těchto problémů totiž není až ve stáří, jak si mnozí doposud mysleli

20. srpna 2018 v 18:31

Sluch patří k nejdůležitějším lidským smyslům. Postupem věku však náš sluch slábne, a je proto důležité umět poznat první příznaky zhoršování sluchu a následně i správně o sluch „pečovat“.

Další články
Nahoru