Dnes Čtvrtek - skorojasno 12°C
Zítra Pátek - skorojasno 13°C
Čtvrtek 1. 6. 2023
Svátek má Laura
Newsletter Pražský patriot
Pro odběr ranního přehledu článků za posledních 24 hodin se přihlaste zde.
Vedení Prahy chce odebrat čestné občanství sovětskému maršálu Koněvovi
Koněvova socha stála na náměstí Interbrigády v Bubenči do jara 2020, kdy ji radnice nechala odstranit. Foto: archiv

Vedení Prahy chce odebrat čestné občanství sovětskému maršálu Koněvovi

Praha se chystá odebrat čestné občanství sovětskému maršálu Ivanu Koněvovi (1897 až 1973). Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí předloží primátor Zdeněk Hřib (Piráti) k projednáním radním. Pokud záměr schválí, musí ho ještě projednat městští zastupitelé.

Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.

Čestným občanem hlavního města se stal 6. června 1945. „Akt udělení čestného občanství je nutné vnímat v dobovém kontextu i s ohledem na další historický vývoj Československa, který z ideologického hlediska připouštěl jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena, zamlčena," píše Hřib v odůvodnění svého návrhu.

Mezi nimi bylo například to, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města.

Další pak podle primátora je, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. „Zemřelo zde 148 místních obyvatel včetně dětí. Mladá Boleslav se tak stala dalším tragickým symbolem sovětského bombardování," píše Hřib.

Problematické je podle primátora rovněž působení maršála jinde v Evropě. Tím je třeba krvavé potlačením maďarského povstání v roce 1956, kdy zemřely tisícovky maďarských civilistů.

Působil jako velitel v Berlíně v letech 1961 až 1962 při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou berlínské zdi. „Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil například s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti. V reakci na demokratizační snahy zamýšlel také vojensky zasáhnout v říjnu 1956 v Polsku," uvedl Hřib.

S postavou maršála Koněva a jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči a žižkovská radnice zase chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi.

Praha nedávno v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině přejmenovala část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6 na Ukrajinských hrdinů.


Autor: ČTK

Školní psychologové dorazili na radnici Prahy 2

Dnes ve 23:28

Starostka Prahy 2 a náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS) se v pondělí 29. května setkala v budově radnice se školními psychology.

Praha 4: Zapojte se do diskuse o rozvoji městské části

Dnes v 07:42

V červnu se v Praze 4 uskuteční několik veřejných akcí, do kterých se může zapojit veřejnost. Mluvit se bude o ulicích Pujmanové, Podolí, sídlišti Antala Staška a Zátišském potoku, jejich plánovaných proměnách a rozvoji městské části, které Prahu 4 čekají.

Praha 1 pokračuje v dopravně-bezpečnostních akcích

30. května 2023 ve 23:11

Minulý týden ve čtvrtek se uskutečnila v pořadí již čtvrtá dopravně-bezpečnostní akce a tentokrát se městští strážníci a představitelé radnice Vojtěch Ryvola(ANO) a Giancarlo Lamberti (TOP 09) zaměřili na neukázněné řidiče v ulicích Perlová a Rytířská, do kterých platí zákaz vjezdu s výjimkou...

Další články
Nahoru