dnes
Neděle - oblacno
3°C
zítra
Pondělí - zatazeno
1°C
pozítří
Úterý - snih-dest
1°C
Vědci z pražské univerzity hledají ve střevech klíč
Pilná včelička. Foto: Wikimedia Commons / Michal Klajban

Vědci z pražské univerzity hledají ve střevech klíč

Vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze s kolegy z Akademie věd České republiky a Výzkumným ústavem včelařským v Dole popsali přirozené změny mikroflory včel, ke kterým dochází v průběhu včelího života. Jejich poznatky, které publikovali ve vědeckém časopisu PLOS ONE, mohou vést k vývoji nového účinného přípravku pro podporu imunity i zdraví včel a mohly by být klíčem k prevenci onemocnění těchto důležitých tvorů.

Včely jsou poslední dobou sužovány řadou nemocí. Jejich zdraví je pro náš život přitom zásadní, neboť opylují většinu hlavních světových plodin. Jediná včela má ve svém střevě 50 miliard bakterií a jejich vzájemné zastoupení určuje její zdraví. Vědecké poznání na tomto poli je velmi kusé, zcela chybí informace o tom, které kmeny jsou fyziologicky významné, a nemusí to nutně být ty nejvíce zastoupené.

„Nerovnováha mezi mikrobiálními obyvateli trávicího traktu může včely oslabovat, ale tyto vztahy jsou velmi odlišné od savců. Nejde jim tyto bakterie podávat na slepo bez hlubší znalosti a myslet si, že to bude mít příznivý vliv," říká vědecká pracovnice Zuzana Hroncová z ČZU.

Včela dělnice se vyvíjí v buňce plástu z nakladeného vajíčka, mění se na larvu, kuklu a dospělce a celý proces trvá 18 dní. Výzkum přinesl zajímavé zjištění – od prvního dne vývoje v traktu převažují takzvané gammaproteobakterie. Pátý a šestý den ale dojde ke změně a u larvy se prudce zvedne množství laktobacilů.

To pak vzápětí poklesne spolu s tím, jak se včela zakuklí a začne se jí přetvářet trávicí trakt na trakt dospělce. V průběhu této změny laktobacily mizí a zůstanou opět gammaproteobakterie, ovšem jen ve velmi malém množství. Poté, co se včela prokouše ven z plástu, během týdne se její trakt osídlí laktobacily a gammaproteobakteriemi v poměru přibližně 1:9, a dosáhne početního maxima. Od této chvíle počty bakterií neustále klesají.

Na sklonku svého života je pak dospělá včela téměř bez bakterií. Před vědci je teď zjistit, zda je tento pokles přirozenou dynamikou nebo negativním jevem, kterému bychom mohli čelit. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopisu PLOS ONE. Publikace je volně přístupná na: http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0118707.


Další články
Nahoru