Dnes Sobota - prehanky-dest 12°C
Zítra Neděle - prehanky-dest 13°C
Sobota 25. 5. 2024
Svátek má Viola
Pražské drby
Co se v Praze povídá
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Vědci z Prahy detekovali největší a nejdéle trvající blesk ve střední Evropě
Auto s přístrojem na pozemní měření. Zdroj foto: se souhlasem ČVUT

Vědci z Prahy detekovali největší a nejdéle trvající blesk ve střední Evropě

Odborníkům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se ve spolupráci s vědci z Akademie věd ČR podařilo zachytit blesk, jehož velikost přesáhla hranici běžně velkého okresu a který trval několik sekund. Výzkum složitosti a délky trvání přírodních výbojů potvrdil, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo. Informuje o tom Kateřina Veselá z Odbor PR a marketingu ČVUT. Díky nově použité metodě pozemního měření lze výboje také detekovat mnohem častěji, než to bylo možné stávajícími konvenčními metodami.

Výsledek výzkumu je o to zásadnější, že se jedná o první takováto zjištění na území Evropy vůbec. Na projektu CRREAT se kromě Fakulty elektrotechnické ČVUT podílel také Ústav jaderné fyziky AV ČR a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. 

Spolupracující vědci se soustředili na odhalení podstaty extrémních jevů v atmosféře a ionizujícího záření, přičemž objevili unikátní vlastnosti bleskových výbojů. „Jsou rozměrnější časově i prostorově,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu, Jakub Kákona z Katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT a dodává: „Další výzkum je potřeba dělat v jiném měřítku než lokálním jako doposud.”

Vědecký tým vedený Jakubem Kákonou publikoval v lednu roku 2023 přelomový článek s názvem In situ ground-based mobile measurement of lightning events above central Europe, kde popisoval výhody zařízení používaného pro pozemní měření bouřkových jevů na středoevropském území. 

Hlavním cílem zkoumání bylo ověřit, zda vznik blesků (ne)souvisí s ionizujícím zářením. Pozorování časové a prostorové rozměrnosti blesků se přidalo jaksi „náhodou” jako vedlejší produkt, přesto tu vědci shromáždili zajímavá data. Součástí výzkumu bylo i porovnávání výsledků s daty publikovanými v zahraničních médiích.

K měření velikosti blesku výzkumníci používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry. „Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad naším měřícím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70 až 80 km daleko,” uvádí Jakub Kákona v článku. „Z toho odvozujeme, že blesk byl dlouhý více než 80 kilometrů, nebo že k synchronnímu výboji došlo ve vzdálenosti 80 kilometrů,” pokračuje. 

To je na středoevropské poměry největší dosud zaznamenaný bleskový výboj detekovaný metodou pozemního měření bouřkových jevů. Jinde ve světě (typicky na území USA) se díky satelitním snímkům už podařilo zachytit mnohonásobně rozměrnější blesky. 

AV ČR v roce 2022 informovala o blesku nad jižním cípem Spojených států amerických, který uvnitř bouřkového oblaku urazil vzdálenost 768 kilometrů, čímž posledního rekordmana z jižní Brazílie porazil o nějakých 60 kilometrů. 

Měření délky trvání výboje taktéž přineslo zajímavé výsledky. Naměřené doby trvání se obvykle pohybují v řádu stovek milisekund, přičemž kratší bleskové události jsou vzácné. „Medián doby trvání bleskového výboje je podle našeho pozorování 0,52 sekudny. To je významně více než hodnoty uvedené v jiných studiích,” doplňuje Jakub Kákona.

V zahraničních publikacích se udává rozptyl mediánu trvání výboje od 0,20 do 0,35 sekundy, přičemž španělským rekordmanem je blesk z roku 2017 trvající 2,39 sekundy (1,80 sekundy v zimním období). Maximální doba trvání blesku může dosáhnout klidně několika sekund, což podle Jakuba Kákony sice není časté, ale ani výjimečné.   

Nejzásadnějším aspektem výzkumu vědeckého týmu z FEL ČVUT byl nedostatek relevantních přístrojů, který jej „donutil” vyvinout si vybavení vlastní. 

„Příprava měřící techniky zabrala spoustu času,” prozrazuje Jakub Kákona. „Projekt byl oficiálně spuštěn v roce 2016, ale kvůli tomu, že jsme si museli přístroje sestrojit a upravit k obrazu svému sami, první měření proběhlo až v roce 2019.” 

Jako první výzkumný tým v Evropě využili vědci z FEL ČVUT tzv. měřící vozidla. Šlo o tři automobily sloužící k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek, a také jako částečná ochrana obsluhy před údery blesku. Podle Ing. Jakuba Kákony šlo o první takto upravená vozidla určená výhradně k vědeckým účelům. 

„Z USA jistě znáte zábavné pořady o tzv. lovcích bouřek, kteří v autech pronásledují extrémní bouřkové výboje, to má ale často do reality vědeckého počínání daleko.” Autor poznamenává, že právě optimalizování vozidel pro výzkum zabralo velké množství času, protože bylo potřeba vybavit je měřícími přístroji.

I v tom si vědci z FEL ČVUT připisují prvenství. Jako jediní v Evropě vybavili měřící vozy celooblohovými vysokorychlostními kamerami, rádiovými anténami a detektory ionizujícího záření, což do nynějška žádný jiný vědecký tým neudělal. 

„Dále jsme si sami navrhli tzv. bezpilotní vírník k měření elektrického pole bouřek a instalovali jsme open-source kamery, které jsme vybavili vlastnoručně naprogramovaným softwarem,” doplňuje autor studie Jakub Kákona. 

Navzdory přelomovým výsledkům se vědeckému týmu z FEL ČVUT a AV ČR dosud stále nepodařilo zjistit, co blesky vlastně spouští. Nesplnění tohoto cíle přisuzuje vedoucí týmu, Jakub Kákona, nedostatečnému vybavení. 

„Se třemi měřícími vozy jsme zkrátka nemohli pokrýt celý region najednou, abychom zjistili, v jakém místě přesně blesk začal. Vzhledem k zjištěnému velikostnímu rozptylu však není od věci předpokládat, že začíná úplně jinde, než nakonec udeří,“ říká. 

Výzkumný tým chce získat další data z výbojů, které trvají déle, než se původně předpokládalo. Podle slov Jakuba Kákony jim analýza delších výbojů do budoucna dává naději „mít dostatek času na výpočet, kde bleskový výboj ve skutečnosti začne a jakou bude mít asi sílu”.

S tím souvisí možný průlom v oblasti realizace bezpečnostních opatření s cílem zabránit škodám (typicky třeba v letecké dopravě) a v konstrukci hromosvodů, které se dodnes hromadně instalují lokálně na vršky vysokých budov. Bude to mít také dopad na dosavadní modely předpovědí výskytu bouřek. 

Tým kolem Jakuba Kákony se chystá zkoumat výboje pomocí antén a kamer současně, aby bylo možné určit skutečné rozměry blesku, a také zhotovit 3D model blesku. Věří, že tato měření v budoucnu přispějí k lepšímu pochopení toho, kde a kdy vzniká ionizující záření během bouřek.


Autor: Karel Netolický

Střet vlaku s lokomotivou u hlavního nádraží způsobil velkou škodu

Včera ve 22:43

Škodu za více než 100 milionů korun v pátek dopoledne střet osobního vlaku s posunovací lokomotivou na pražském hlavním nádraží. Záchranáři ošetřili tři lidi, kteří utrpěli šok a odřeniny. Podle původních odhadů měla být materiální škoda výrazně nižší, mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal ale...

Zemřel herec a režisér Jan Kačer

Včera v 17:10

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. ČTK to oznámila jeho dcera Adéla Kubačáková. Byl ikonou nové vlny československého filmu a stál u zrodu pražského Činoherního klubu. Prosadil se jako divadelní režisér, režíroval například v Divadle na Vinohradech nebo v Národním...

První mikrocertifikátový kurz na Fakultě stavební ČVUT má 27 absolventů

22. května 2024 ve 22:46

První mikrocertifikátový kurz pořádaný Fakultou stavební Českého vysokého učení technického v Praze úspěšně završilo 27 zájemců. V dvousemestrálním kurzu celoživotního vzdělávání „Technická zařízení budov pro energeticky efektivní a zdravé budovy“ se věnovali tématu řešení technických systémů...

Další články
Nahoru