Dnes Sobota - jasno 3°C
Zítra Neděle - polojasno -2°C
Sobota 27. 2. 2021
Svátek má Alexandr
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Vědci z lékařské fakulty našli kosti husitských bojovníků, možná jsou z bitvy u Lipan

Vědci z lékařské fakulty našli kosti husitských bojovníků, možná jsou z bitvy u Lipan

Tým odborníků vedený profesorem Václavem Smrčkou z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK nalezl kosterní pozůstatky, které možná pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí naznačuje, že se v kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků. 
prof-mudr-vaclav-smrcka-csc-ustav-dejin-lekarstvi-a-cizich-jazyku-1-lf-uk-archiv-1-lf-uk

prof. MUDr. Václav Smrčka, CSc.

Práce Václava Smrčky z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) začala v kostici v Žehuni u Kolína již v roce 2017. Tehdy si v rámci výzkumu českých kostnic na kostech profesor všiml typických poškození, která by mohla pocházet od husitských zbraní.

V žehuňské kostnici je část kosterních pozůstatků ve stěnách napevno zabudovaná a nelze s nimi manipulovat, ale s několika desítkami kostí, na nichž jsou patrna velmi těžká poranění, mohli vědci volně zacházet.

„Našli jsme zde přes 42 kostí, které pravděpodobně poškodily husitské zbraně, jako například okovaný cep či řemdih. U nejzávažnějších poranění je zřetelně vidět vzdálenost mezi jednotlivými hroty cepů. V další části kostnice jsme nalezli i poranění od husitských kuší a také poranění sudlicí či sekerou,“ říká Smrčka k nálezu pozůstatků v Žehuni.

Deset lebek ze Žehuně podstoupilo CT vyšetření na Radiodiagnostické klinice 1. LF UK a VFN, kde primář Josef Hořejš vytvořil 3D rekonstrukci poranění. Tato unikátní vyšetření vedla odborníky k tomu, aby provedli radiokarbonové stanovení stáří kostí.

Vzorek jedné z poraněných lebek proto putoval na datování do Radiokarbonové laboratoře v polské Poznani. Zde pomocí poločasu rozpadu radionuklidu uhlíku (14C) zjišťují věk archeologických památek a geologických útvarů.

„Laboratoř stanovila 95procentní pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408 až 1458. Vyšetření dokonce stanovilo pravděpodobnost 65 procent , že kosti pocházejí z období 1420 až 1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné, že kosterní pozůstatky z této bitvy skutečně pochází,“ ozřejmuje vědecké dokazování stáří kosterních pozůstatků Václav Smrčka.

Porovnáním s každým dalším vzorkem kosti z Žehuně se datování ještě dále zpřesňuje, proto vědci do Poznaně poslali i druhý kosterní vzorek. Ten ukázal, že v kostnici jsou také pozůstatky bojovníků tereziánských válek z poloviny 18. století. Nyní vědci čekají na závěry vyšetření třetího vzorku. Jak očekávají, pravděpodobnost shody s obdobím bitvy u Lipan se ještě zvýší.

Žehuňská kostnice byla zbudována v 18. století z kostí pocházejících z hromadných hrobů. Zdejší kosti jsou bílé, což značí zasypání vápnem, které se provádělo u infekčních nemocí nebo u válečných událostí. Že šlo o bojovníky, dokládá mimo jiné i to, že na kostech vědci nalezli i starší zhojená válečná poranění. Pro to, že jde přímo o bitvu u Lipan, v níž mezi sebou bojovali radikální a umírnění husité, hovoří fakt, že na kostech byla nalezena právě zranění husitskými zbraněmi.

Žehuň u Kolína je od Lipan vzdálena více než 30 kilometrů. Jak se tedy mohly kosti husitů objevit tak daleko od místa bitvy? „Žehuň je v bezprostřední blízkosti obce Sány, odkud pocházel jeden z velitelů radikálních husitů Jan Čapek ze Sán. Ten po prolomení vozové hradby opustil evidentně prohranou bitvu, aby se skryl se svými jezdci za hradbami Kolína. Navíc bylo tehdy běžné nakládat poraněné na vozy a nechat je na doléčení v okolních vesnicích. Vozy s raněnými se mohly dostat až k Žehuni,“ vysvětluje Václav Smrčka.


V Praze 13 začala závěrečná etapa revitalizace vnitrobloku Fingerova

Včera v 11:09

Ve středu 24. února byla zahájena třetí, závěrečná etapa revitalizace vnitrobloku Fingerova. Projekt rekonstrukce celého vnitrobloku byl v roce 2018 projednán s veřejností v rámci místní Agendy 21.

Praha 1 opět podpoří Městskou knihovnu na Pohořelci

25. února 2021 v 09:42

Radnice Prahy 1 odsouhlasila poskytnutí účelové dotace pro Městskou knihovnu, pobočku Hradčany, a to ve výši půl milionu korun na tento rok.

Zemřel František Šedivý, předseda Klubu dr. Milady Horákové

24. února 2021 ve 21:33

Ve věku 93 let zemřel v úterý dlouholetý předseda Klubu dr. Milady Horákové, bývalý místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.

Další články
Nahoru