Dnes Středa - jasno 22°C
Zítra Čtvrtek - jasno 25°C
Středa 18. 5. 2022
Svátek má Nataša
Zpravodajství
Aktuální zprávy z hlavního města
Vědci testují na tramvajové trati odolné travní směsi, mezi kolejemi porostou i bylinky
Pokládání zelených pásů na trať v Bělohorské ulici. Zdroj foto: Dopravní podnik hl. m. Prahy

Vědci testují na tramvajové trati odolné travní směsi, mezi kolejemi porostou i bylinky

Tramvajová trať v Bělohorské ulici na pražském Břevnově se během následujících dvou let stane součástí vědeckého experimentu. Pražský dopravní podnik (DPP) a vědci ze tří výzkumných organizací na ní budou testovat speciální nové nízkoúdržbové travní koberce, které položily na dvou místech tratě v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu. Server Pražský patriot o tom informovala mluvčí DPP Aneta Řehková.

Koberce jsou osety unikátními směsmi travin, jetelovin a dalších bylin, které by měly lépe obstát v náročných podmínkách městského provozu. Testované rostliny pochází výlučně z tuzemských zdrojů a díky svému původu z extrémních stanovišť by měly lépe snášet teplotní stres, sucho a zasolení.

Nové travní koberce by tak měly být méně náročné na údržbu a zejména spotřebu vody, a přitom zůstat zelené po celou dobu vegetačního období. Na vývoji těchto odolných směsí se v rámci projektu Genofondy pro město podílejí vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby z Prahy-Ruzyně, z OSEVA Vývoj a výzkum z Rožnova-Zubří, ze Zemědělského výzkumu z Troubska, dále pracovníci z firmy Seed Service z Vysokého Mýta a DPP za finanční podpory Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí v rámci Programu Prostředí pro život.

Kolejový svršek části tramvajových tratí v evropských metropolích je osázen travními pásy. Zelené koberce jsou v městském prostoru nejen estetickým prvkem, ale podle Řehkové především zlepšují mikroklima, snižují tepelnou zátěž a prašnost, poskytují propustnou vrstvu pro vsakování dešťové vody a ve srovnání s asfaltovým svrškem absorbují hluk z tramvajového provozu.

Současně vytváří útočiště pro četný hmyz a bezobratlé živočichy. Problematické však zůstávají odolnost rostlin, krátká životnost zelených pásů a náklady na údržbu a zavlažování. Rostliny z běžných směsí nezvládají zejména sucho, teplotní stres ani zasolení.

Najít řešení nyní zkouší uvedený vědecký tým. „Traviny, jeteloviny a další dvouděložné druhy použité v experimentálních zelených kobercích pochází z odolných rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých extrémních lokalitách v Česku a shromáždili je v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ten slouží pro vědce jako rezervoár původních rostlin s unikátními dědičnými vlastnostmi," vysvětluje Vojtěch Holubec, národní koordinátor genetických zdrojů rostlin z Genové banky z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a koordinátor vědeckého projektu Genofondy pro město.

V rámci prvního pokusu výzkumníci oseli plochy v tramvajových smyčkách DPP Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři o celkové ploše 270 metrů čtverečních. Na každé z nich použili tři nové osevní směsi s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá.

Paralelně s tím byly na experimentálních plochách ve výzkumné stanici v Zubří u Rožnova pod Radhoštěm loni v září vysety další nové směsi – čistě travní, jetelotravní a jetelotravní s bylinami – vhodné pro travní koberce pro tramvajové tratě, a to jak pro slunná, tak i stinná stanoviště.

Po ročním předpěstování proběhlo tento týden v Zubří slupování travních pásů a jejich transport do Prahy. V Bělohorské ulici na Břevnově byly položeny na kolejový svršek tramvajové tratě. U zastávek Drinopol, v úseku dlouhém zhruba 60 m, budou vědci společně s DPP testovat varianty koberců pro stinná stanoviště, na tramvajové trati nedaleko zastávek U Kaštanu na stejně dlouhém úseku pak pro slunná.

Na obou stanovištích se po šest metrech vedle sebe střídají zelené koberce travní, jetelotravní a jetelotravní s bylinami. Nové koberce obsahují až 26 různých rostlin, dle typu je v nich 77 procent travin, 13 procent jetelovin a 10 procent bylin jako například v jetelotravní směsi s bylinami pro slunná stanoviště.

Najdete v ní třeba kostřavu drsnolistou, kostřavu červenou, lipnici luční, štírovník růžkatý, tolici dětelovou, ale také řebříček obecný nebo třeba mateřídoušku vejčitou. Aktuální půdní podmínky, jako je například teplota nebo vlhkost substrátu pomůžou vědcům sledovat a nonstop zaznamenávat speciální čidla, která na několika místech umístili do tramvajových tratí nejen na Bělohorské, ale také na Evropské ulici.

O záměrech projektu či druhovém složení koberců se cestující dozví také na informačních tabulích, které budou instalovány přímo u pokusných parcel. Hlavním cílem projektu a finálním produktem by měly být nové unikátní osevní směsi vhodné do extrémních podmínek městského provozu, a to včetně doporučeného půdního profilu a potřebného ošetřování.

V tramvajové síti v Praze je zhruba 16 kilometrů tratí se zatravněným svrškem, přičemž jeho celková plocha je téměř 111 tisíc metrů čtverečních. Zavlažovacím zařízením je vybavena zhruba pětina délky zatravněných tramvajových tratí a automaticky je zavlažována plocha zhruba 29 tisíc metrů čtverečních.

Průměrná roční spotřeba vody při aktivním zavlažování je podle informací od DPP přibližně 1000 litrů na metr čtvereční zatravněné plochy, což představuje roční spotřebu více než 29 milionů litrů vody.

Vyjádřeno v nákladech, jedná se o zhruba 1,5 milionu korun ročně. „Pokud bychom chtěli mít ve stávajícím rozsahu celoročně krásně zelené travní pásy na všech úsecích, znamenalo by to nejen investiční náklady na vybudovaní zavlažovacích zařízení, ale také až pětinásobné vyšší roční spotřebu vody a náklady necelých šest milionů korun jen na zalévání,“ uvedl technický ředitel DPP Jan Šurovský.

„Pokud by se v rámci společného výzkumného projektu podařilo úspěšně otestovat a vyvinout travní směsi skutečně odolné vůči extrémním podmínkám, zejména suchu, znamenalo by to pro nás výrazné snížení spotřeby vody a nákladů na jejich údržbu,“ dodal.


Autor: Jan Puci

V souvislosti s koncerty skupiny Rammstein připravila policie opatření

14. května 2022 v 07:10

V neděli 15. května a v pondělí 16. května se uskuteční dva koncerty skupiny Rammstein. Z důvodu zajištění veřejného pořádku a dopravy, připravila pražská policie adekvátní bezpečnostní opatření, na kterém se bude podílet několik desítek pražských policistů. Opatření se dotknou především...

Rekonstrukce Barrandovského mostu začne 14. května

3. května 2022 v 10:32

V polovině května startuje oprava Barrandovského mostu. Technická správa komunikací (TSK) práce rozdělila do více let a vždy jen na část stavební sezony. Po zbytek roku bude most bez omezení průjezdný. V letošním roce práce začnou 14. května a potrvají do 31. srpna 2022, celkem...

Praha 5 požaduje zřízení koordinátora dopravních staveb

2. května 2022 v 17:51

Oprava Barrandovského mostu zásadně omezí dopravu v páté městské části, především pak v lokalitě Smíchova a jeho širšího okolí. Podle vedení Prahy 5 metropole nedostatečně komunikuje s městskými částmi, kterých se rozsáhlé dopravní stavby bezprostředně dotýkají. Informovala o tom mluvčí smíchovské...

Pražský okruh: Otevřel se sjezd a nájezd u Písnice

1. května 2022 v 17:50

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dnes ráno otevřelo sjezd a nájezd na Pražský okruh u Písnice. Uleví při uzavírce a omezeních na Barrandovském mostě, které začnou v polovině května, a také při nynější uzavírce Břežanského údolí. Novinářům to řekli mluvčí ŘSD Jan Rýdl a mluvčí krajské správy a...

Další články
Nahoru