Ve své nové knize „Počkejte s mým pohřbem“ Karel Hvížďala bilancuje
11. září 2025 11:12
Přidejte si nás na domovskou 
Proč poměrně morbidní zmínka o pohřbu v názvu knihy? „Mohu si to dovolit, protože to píšu v době, kdy mám stejně daleko do nebe jako do rakve,“ píše Karel Hvížďala v úvodu své nové knihy. A opravdu si to dovoluje. Počkejte s mým pohřbem není autobiografie v tradičním slova smyslu – je to hra se slovy i časem.
Fragmentární vyprávění se pohybuje na pomezí esejistiky, vzpomínky, filozofického dialogu a autofikce. Všechno ale spojuje jeden záměr: přimět čtenáře, aby přestal slova jen a začal jimi myslet.
V době, kdy „texty píše i stroj“, hledá Hvížďala únikové cesty pro člověka, který chce zůstat autorem vlastního myšlení. Nabízí možnost uvažovat jinak – v metaforách, paradoxech a nevyslovených větách. V textech rozpoznáme stopy celoživotních témat autora: vztah k médiím a moci, sílu a zodpovědnost jazyka, exil, vnitřní svobodu, ale i humor, ironii a jemný smutek z pomíjivosti.
Karel Hvížďala je mistr slova, který se nepřizpůsobuje trendům, ale nastavuje zrcadlo. Kniha je o svobodě myšlení, zodpovědnosti za ní a čtenář v ní najde nejen intelektuální vzpruhu, ale i osobní odvahu, otevřenost a vnitřní humor.
Kniha Počkejte s mým pohřbem vyšla 28. srpna. (i jako e-book) v nakladatelství XYZ, 349 Kč
O autorovi:
Karel Hvížďala (1941) je český novinář, spisovatel, dramatik a komentátor. Patří k nejvýznamnějším postavám české publicistiky druhé poloviny 20. a začátku 21. století. Vystudoval Strojní fakultu ČVUT, politologii v Moskvě a germanistiku v Německu. Po podepsání Anticharty odešel do exilu, kde působil jako novinář v RFE a dalších zahraničních médiích. Po roce 1989 spoluzakládal týdeník Týden, byl šéfredaktorem Mladého světa, šéfreportérem MF DNES, spolupracoval s řadou českých médií. Proslul především jako autor literárních a politických rozhovorů – například s Václavem Havlem (Dálkový výslech), ale také jako autor více než dvaceti rozhlasových her a několika próz. Za svou práci obdržel řadu ocenění – včetně Ceny Egona Erwina Kische, Ceny Ferdinanda Peroutky a Goethe-Institutu.
