Ve Stromovce roste 18 druhů dubů, jeden strom drží český rekord

V parku bylo instalováno 134 jmenovek na 94 druzích a kultivarech dřevin v centrálních částech Královské obory. Ve Stromovce se tak můžete seznámit například s celkem 18 druhy dubu. Jeden ze zde rostoucích dubů bílých je dokonce nejstarším stromem tohoto druhu v České republice.

„Stromovka je jedinečná zcela unikátní sbírkou dřevin, a to již od počátku 19. století. Nyní se návštěvníkům nabízí možnost se o stromech něco dozvědět. Na své si přijde i odborná veřejnost, protože řada stromů je vskutku velmi unikátních,“ říká náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, v jehož gesci je oblast životního prostředí.   

Letáčky s mapkami s lokalizací významných dřevin a QR kódem pro načtení informací pomocí telefonu, jsou průběžně doplňovány do knihovny v Čítárně na dně bývalého rybníka. Pro návštěvníky parku se tak otevírá možnost rozšířit si své vědomosti. Zaujmou i odborníky nebo studenty škol, řada stromů je totiž unikátních. 

Dřeviny v dalších parcích

Řada zajímavých dřevin roste i v dalších pražských parcích. V zahradě Kinských se u dolního vchodu nachází jeden z nejmohutnějších platanů v Praze. V Letenských sadech je zase velmi pěkná dvouřadá platanová alej.

Ve volné krajině se v Praze také nachází řada zajímavých cizokrajných dřevin – v Kunratickém lese rostou tři jedinci sekvojovce obrovského a u Kunratického potoka pod Dolnomlýnským rybníkem dokonce dva jedinci metasekvoje čínské – dřevina objevená a popsaná teprve v roce 1943, do Čech první semena dovezena v roce 1949.

V oboře Hvězda je několik mladších stromů jedlovce kanadského (tsuga). V lesích Prahy je také větší množství borovice černé (např. Dobeška, Bohnice, Bohdalec) nebo borovice vejmutovky (zejména Divoká Šárka).

Zajímavý je také stálezelený turnerův dub v zahradě Na Valech – hned pod schody z 3. nádvoří Pražského hradu.

V těsné blízkosti je paulovnie, která není až tak neobvyklá, tato je však mimořádně velká. V lesní školce v Michli jsou zase sekvojovce obrovské, například v Bubenči dub velkoplodý.

Ve stráni pod trojským zámečkem roste zase cesmína ze Středomoří, kterou anglicky hovořící země berou jako symbol Vánoc. Na Pankráci se nachází například dřevina z Dálného východu – korkovník. Na Smíchově, před budovou Středočeského kraje, se zase nachází žlutolistá forma topolu kanadského.

Na Balkáně v Praze 3 roste památkově chráněný cedr atlaský, který je pozoruhodný svým vzrůstem. Původně byl dovezen jako semenáček z Holandska, a to zásluhou dendrologické společnosti za Rakouska-Uherska. Z těchto expedic jsou stromy i na dalších místech Prahy.

Například na Proseku je vysazený dřezovec trojtrnný, který má nádherné dlouhé trny. Hodně cizokrajných stromů se nachází ve Stromovce – například dub bílý a dub červený ze severní Ameriky, sisovec dvouřadý z Mexika či břízy ze severní Ameriky nebo Asie.

V okolí smíchovského nádraží zase volně roste například pajasan žláznatý z Číny. Ten se nachází na Karlově náměstí, poblíž pomníku Benedikta Roezla, na Karlově náměstí roste například i urostlý nahovětvec dvoudomý, který se vyskytuje především v USA.

Na Karlově náměstí, v zatáčce, jak jede tramvaj do Ječné, naproti pomníku Karolíny Světlé, jsou zase dvě nádherné dřeviny – svitel latnatý. Je to olistěná dřevina se suchými tobolkami a žlutým květem. Karlovo náměstí v první polovině 19. století projektoval zahradní architekt František Thomayer, bratr známého lékaře.

Běžně se po Praze vyskytuje platan javorolistý, jehož původ není zcela vyjasněn. Pozoruhodný je platan na Karlově náměstí, velký platan je i na ostrově Kampa. Nad Velkopřevorským náměstím na Malé Straně je zase takzvaný Beethovenův platan, kdysi prý před ním totiž sedával hudební skladatel Beethoven, když býval na návštěvách v Praze.