Včelám se v Praze daří. Mají tam pestřejší pastvu, než na venkově

„Rostliny v Praze kvetou díky druhové pestrosti postupně, takže se včely mohou živit rovnoměrně od jara do podzimu,“ uvedl včelař Zdeněk Růžička, který se stará o včely v úlech na střeše pražského magistrátu. Od pražských včel se stáčí většinou medy květové.

Medné výnosy jsou podle ve městě vyšší než mimo něj. „Kvalita pražského medu je vyšší, nejsou v něm žádné pesticidy a kupodivu i podíl těžkých kovů je několikanásobně nižší, než u medu z luk,“ uvedl pražský včelař Miloš Vondruška, jehož otec už v roce 1985 začal chovat včely na střeše v Břevnově. Jeho slova potvrzují i výsledky různých soutěží a rozbory prováděné Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) v Praze.

Včely se v Praze tradičně chovají především ve starší zástavbě rodinných domů ve čtvrtích, jako jsou například Troja, Libeň nebo Dejvice. Naopak v okrajových čtvrtích s novou zástavbou se tolik včelařů nevyskytuje. V samotném centru Prahy působí deset včelařů na Novém Městě, tři na Starém Městě, osm na Malé Straně a šest na Hradčanech.

V posledních letech získává v rámci celé Evropy na popularitě střešní včelaření a Praha není výjimkou. Včelstva na střechy svých sídel umísťuje řada firem i veřejných institucí. V Praze veterinární správa v současné době eviduje přes 750 včelařů a více než 5000 včelstev.

Pokud jde o střešní stanoviště včel, Praha drží v rámci Česka pomyslný primát s 19 místy, zatímco v celé ČR jich je 38. Od roku 2016 jsou úly třeba i na již zmiňované historické budově magistrátu na Mariánském náměstí, už se zde konalo několik medobraní. Včelí úly jsou k vidění také na střechách pražských obchodních center, hotelů, Národního divadla nebo v Botanické zahradě v Troji.

Střešní včelaři musí více dbát na bezpečnost, aby se včely nerojily, nebo aby úl nespadl mezi lidi dolů na ulici. Měly by také být v závětří. Včelám se obecně nelíbí alkohol a silné voňavky, jsou také neklidnější před bouří.

Rádius snůšky mají včely kolem pěti kilometrů, takže bez problémů v centru Prahy doletí na Petřín nebo až do Stromovky. „Když porovnám své pražské stanoviště a stanoviště mimo Prahu, tak v hlavním městě je nejen větší snůška, ale i menší úhyny včel,“ sdělil včelař Vondruška.

Včely jsou od roku 2011 chovány i na ruzyňském letišti pro účely biomonitoringu životního prostředí a dopadů letecké dopravy na okolí. Hlavním cílem je proto získání nových informací o čistotě prostředí v bezprostřední blízkosti provozních ploch letiště.

Chemické rozbory medu a plástvového pylu jsou zpracovávány v akreditované laboratoři VŠCHT. Zaměřují se především na obsah aromatických uhlovodíků a těžkých kovů z leteckého provozu. Obsahy těžkých kovů v medu i pylu byly v uplynulých letech pod rozlišovací schopností zkušebních metod, běžně používaných pro úřední kontrolu potravin.

Letištní med splňuje přísné legislativní limity stanovené pro dětskou výživu, získal certifikát Český med.  Včelstva jsou umístěna poblíž obvodového plotu v blízkosti vedlejší vzletové a přistávací dráhy. Ročně se na mezinárodním letišti stočí 90 kilogramů medu.