V září zbankrotovalo nejméně firem od prosince 2020

Počet bankrotů obchodních společností v září dosáhl 37, o 23 méně než v srpnu. „Je to opravu nízký počet nejen v porovnání s předchozím měsícem, ale také s celým zbytem roku, kdy měsíčně zbankrotovalo průměrně 54 firem,“ dodává analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková s tím, že méně bankrotů bylo vyhlášeno naposled v prosinci 2020. Počet návrhů na firemní bankrot se oproti tomu lehce zvýšil ze srpnových 78 na zářijových 83.

„Největší firmou v konkurzu byla v září společnost Studio Moderna, maloobchod s farmaceutickými přípravky, s obratem mezi 500 a 999 miliony korun. Příčinou byla její velká ztráta v roce 2022 způsobená výrazným propadem tržeb, do té doby byly její výsledky průměrné. Největší ze společností, na které byl v září podán insolvenční návrh, je společnost Witty, velkoobchod s počítačovým a komunikačním zařízením, s obratem přes 1,5 miliardy korun,“ upřesnil Jan Cikler, vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz.

Nejčastěji firmy krachovaly v Moravskoslezském kraji
V celé České republice byl za posledních 12 měsíců vyhlášen bankrot u 658 firem, tedy u 16 z každých 10 tisíc aktivních obchodních společností. V poměru k počtu aktivních společností bylo nejvíce bankrotů firem za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, kde zbankrotovalo 20 na 10 tisíc aktivních společností. Následuje Pardubický kraj s 19 bankroty a Ústecký kraj s 18 bankroty. Poměrově nejméně bankrotů naopak zaznamenal Středočeský kraj, kde bylo vyhlášeno pouze 8 bankrotů na 10 tisíc aktivních OS, a dále Plzeňský kraj s 11 bankroty.

Za uplynulý rok stoupl meziročně nejvíce počet bankrotů obchodních společností na Královéhradecku a Zlínsku. Naopak výraznější pokles počtu bankrotů firem vykázal Olomoucký kraj.

Z pohledu odvětví se za uplynulý rok nejvíce zvýšil počet bankrotů firem ve zpracovatelském průmyslu. Naopak snížení počtu bankrotů nejvíce zaznamenalo odvětví administrativních činností. Bankrotem jsou nejvíce ohroženy společnosti v odvětví doprava a skladování, kde za 12 uplynulých měsíců zbankrotovalo 27 z 10 tisíc aktivních firem, dále pak ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví ubytování a stravování.

FOP zbankrotovalo méně napříč všemi kraji
Ve srovnání se srpnem poklesl v září také počet bankrotů fyzických osob podnikatelů, a to o 26 na 389, což je nízký počet také vzhledem k měsíčnímu průměru. Poklesl zde také počet insolvenčních návrhů, a to o 85 na 375. „Po červenci jde o druhý nejnižší počet insolvenčních návrhů  FOP v tomto roce,“ dodala Věra Kameníčková.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 4 978 bankrotů FOP, o 480 méně než v předchozím období. Počet bankrotů FOP se přitom snížil ve všech krajích. Nejvyšší pokles, konkrétně o 25 procent zaznamenalo Liberecko. Na 10 tisíc aktivních FOP pak připadá nejvíce bankrotů na Ústecku (84) a Karlovarsku (79), nejméně v Praze a na Zlínsku (shodně 30).

Podobný trend jako v krajích byl také v jednotlivých segmentech s tím, že jedinou oblastí, kde počet bankrotů FOP stoupl, a to o 11 %, byla oblast výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla. Naopak nejvíce (o 24 %) klesl v odvětví ubytování a stravování.

Osobních bankrotů je vyhlašováno čím dál méně, nejlépe je na tom Praha a Jihočeský kraj
V září se snížil také počet osobních bankrotů, a to meziměsíčně o 63 na 1 062, stejně jako počet insolvenčních návrhů, který klesl na 996, což je letos hned po lednu nejnižší počet.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 12 725 osobních bankrotů, o 1 105 méně než v předchozích 12 měsících. Počet osobních bankrotů klesl meziročně téměř ve všech krajích. Výjimkou je Královéhradecký kraj, kde bylo vyhlášeno o 6 % více bankrotů. Nejvyšší pokles, a to o 16 %, zaznamenal Plzeňský kraj. Nejvíce bankrotů na 10 tisíc obyvatel připadá na Ústecku (21) a Karlovarsku (17), nejméně (8) pak v Praze a Jihočeském kraji.