V tramvajových pásech porostou květnaté louky, testují se směsi z rostlin nasbíraných během čtvrt století
30. prosince 2020 13:04
Přidejte si nás na domovskou Na projektu se podílí Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni, Zemědělský výzkum Troubsko, OSEVA vývoj a výzkum ze Zubří, SEED SERVICE z Vysokého Mýta a pražský dopravní podnik (DPP).
Výzkumníci a DPP v rámci projektu, který potrvá do roku 2023, oseli první tři testovací políčka v tramvajových smyčkách Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři o celkové ploše 270 metrů čtverečních.
Na každém z nich použili tři nové osevní směsi rostlin s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá. Semena v testovaných i připravovaných unikátních osevních směsích pochází z odolných odrůd rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých lokalitách v Česku a shromáždili v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin.
Ve směsích budou využity i novošlechtěné odrůdy založené na materiálech původně sebraných v České republice a na Slovensku.
V současnosti běžně používané trávníky nejsou odolné vůči klimatickým změnám, extrémním výkyvům počasí a dlouhým expozicím sucha a horka. Proto rychleji usychají.
Výsledkem projektu by mělo být minimálně pět unikátních a odolných osivových směsí pro městská stanoviště, která jsou devastována vlivem sucha, dopravního provozu, zasolením půdy, či zastíněním, nebo pro poškozené plochy určené k rekultivaci.
Jejich výhodou budou kromě vyšší odolnosti a delší životnosti také menší nároky na údržbu a zálivku. Vzhledem na složení směsí z původních druhů typických pro Česko a testování na skutečných tramvajových tratích v Praze bude jejich použití omezeno pouze na jiná města a lokality v Česku nebo na Slovensku.
„Výzkumný projekt má několik částí. Jednou z nich je vytipovávání odolných odrůd rostlin nasbíraných v Česku v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Další částí je výzkum odolnosti vybraných druhů travin, luskovin a dvouděložných bylin v klimatizovaných komorách našeho výzkumného ústavu, kde jim budeme simulovat nejrůznější extrémní podmínky a budeme sledovat, jak na ně jednotlivé odrůdy na různých typech půdy reagují a jaké mají limity pro přežití,“ uvedl Vojtěch Holubec, národní koordinátor Genetických zdrojů rostlin za ČR z Genové banky a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.
Řešení podle něj bude mít také ekonomické a celospolečenské přínosy, povede ke vzniku nových znalostí základního výzkumu fyziologie abiotických stresů, nových postupů a technologií uplatnitelných v Česku, vzhledem ke globálním potřebám ochrany životního prostředí také s významným exportním potenciálem.
Zatravněné pokusné úseky budou výzkumníci pravidelně hodnotit za plného provozu a zátěže. Budou sledovat výšku porostu a počet sečí nutných k zachování estetického vzhledu porostu během vegetace, zapojení drnu, odolnost vůči přejezdům tramvaje, sešlapu, vytrvalost jednotlivých komponent v porostu.
Kromě toho budou hodnotit i estetická hlediska – barvu porostu, možnosti využití jetelovin a kvetoucích dvouděložných jak v tramvajovém pásu, tak i v méně často kosených okrajových částech, sezónnost a stabilitu efektu kvetoucích rostlin.
„Travnaté a zcela otevřené pásy se objeví, za podmínky nalezení financí na péči o trávníky, výhledově například v Poděbradské či Koněvově ulici i dalších místech, všude tam, kde plní městotvornou funkci. Budu jen rád, pokud se pro tramvajové pásy podaří najít takovou rostlinnou skladbu, která ustojí současné vrtochy počasí, a ještě nám umožní ušetřit náklady za údržbu zeleně,“ sdělil Jan Šurovský, člen představenstva DPP a technický ředitel – Povrch.
