V tramvajových pásech porostou květnaté louky, testují se směsi z rostlin nasbíraných během čtvrt století

Na projektu se podílí Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni, Zemědělský výzkum Troubsko, OSEVA vývoj a výzkum ze Zubří, SEED SERVICE z Vysokého Mýta a pražský dopravní podnik (DPP).

Výzkumníci a DPP v rámci projektu, který potrvá do roku 2023, oseli první tři testovací políčka v tramvajových smyčkách Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři o celkové ploše 270 metrů čtverečních.

Na každém z nich použili tři nové osevní směsi rostlin s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá. Semena v testovaných i připravovaných unikátních osevních směsích pochází z odolných odrůd rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých lokalitách v Česku a shromáždili v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin.

Ve směsích budou využity i novošlechtěné odrůdy založené na materiálech původně sebraných v České republice a na Slovensku.

Projekt „Genofondy pro města a krajinu“ je zaměřen na ozeleňování tramvajových tratí či dalších dopravních staveb, nebo pásové zeleně vybranými rostlinnými druhy, které mohou díky své odolnosti vůči extrémním teplotním výkyvům či klimatickým změnám prodloužit funkčnost a životnost výsadby.

V současnosti běžně používané trávníky nejsou odolné vůči klimatickým změnám, extrémním výkyvům počasí a dlouhým expozicím sucha a horka. Proto rychleji usychají.

Výsledkem projektu by mělo být minimálně pět unikátních a odolných osivových směsí pro městská stanoviště, která jsou devastována vlivem sucha, dopravního provozu, zasolením půdy, či zastíněním, nebo pro poškozené plochy určené k rekultivaci.

Jejich výhodou budou kromě vyšší odolnosti a delší životnosti také menší nároky na údržbu a zálivku. Vzhledem na složení směsí z původních druhů typických pro Česko a testování na skutečných tramvajových tratích v Praze bude jejich použití omezeno pouze na jiná města a lokality v Česku nebo na Slovensku.

„Výzkumný projekt má několik částí. Jednou z nich je vytipovávání odolných odrůd rostlin nasbíraných v Česku v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Další částí je výzkum odolnosti vybraných druhů travin, luskovin a dvouděložných bylin v klimatizovaných komorách našeho výzkumného ústavu, kde jim budeme simulovat nejrůznější extrémní podmínky a budeme sledovat, jak na ně jednotlivé odrůdy na různých typech půdy reagují a jaké mají limity pro přežití,“ uvedl Vojtěch Holubec, národní koordinátor Genetických zdrojů rostlin za ČR z Genové banky a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.

„Paralelně s tím budeme testovat nejrůznější směsi na pokusných plochách na tramvajových tratích v Praze. Každá směs musí na lokalitě zažít podmínky všech ročních období alespoň po jeden rok, abychom mohli výsledky validně vyhodnotit. Finálním produktem budou hotové osevní směsi vhodné pro lokality v ČR, nebo na Slovensku, a to včetně doporučeného půdního profilu,“ dodal.

Řešení podle něj bude mít také ekonomické a celospolečenské přínosy, povede ke vzniku nových znalostí základního výzkumu fyziologie abiotických stresů, nových postupů a technologií uplatnitelných v Česku, vzhledem ke globálním potřebám ochrany životního prostředí také s významným exportním potenciálem.

Zatravněné pokusné úseky budou výzkumníci pravidelně hodnotit za plného provozu a zátěže. Budou sledovat výšku porostu a počet sečí nutných k zachování estetického vzhledu porostu během vegetace, zapojení drnu, odolnost vůči přejezdům tramvaje, sešlapu, vytrvalost jednotlivých komponent v porostu.

Kromě toho budou hodnotit i estetická hlediska – barvu porostu, možnosti využití jetelovin a kvetoucích dvouděložných jak v tramvajovém pásu, tak i v méně často kosených okrajových částech, sezónnost a stabilitu efektu kvetoucích rostlin.

„Travnaté a zcela otevřené pásy se objeví, za podmínky nalezení financí na péči o trávníky, výhledově například v Poděbradské či Koněvově ulici i dalších místech, všude tam, kde plní městotvornou funkci. Budu jen rád, pokud se pro tramvajové pásy podaří najít takovou rostlinnou skladbu, která ustojí současné vrtochy počasí, a ještě nám umožní ušetřit náklady za údržbu zeleně,“ sdělil Jan Šurovský, člen představenstva DPP a technický ředitel – Povrch.