V Sedmihorských mokřadech přibyla voda o objemu 5 olympijských bazénů

Území Sedmihorských mokřadů podél říčky Libuňky v Českém ráji bylo v 60. – 90. letech minulého století v několika etapách masivně odvodňováno. Západní část lokality (6 ha) prošla díky vstřícnosti řady majitelů i výkupům pozemků Českým svazem ochránců přírody v rámci kampaně Místo pro přírodu v letech 2021–22 komplexní revitalizací. 

Drenážní systém odvádějící z území co nejrychleji vodu do říčky byl znefunkčněn a jako doplněk pro zdejší biodiverzitu zde byla vytvořena soustava různě velkých tůní. Ve východní části lokality stále odvodnění v různé míře přetrvává a funguje. Jinak jsou obě části území geomorfologicky a geologicky velmi podobné. To umožnilo unikátní srovnání vlivu odvodnění a revitalizace na vodní režim v krajině.

„Pozitivní vliv revitalizace na biodiverzitu lze vyhodnotit poměrně snadno pouhým pozorováním, podle množství zde se vyskytujících ptáků, obojživelníků, vážek a dalších druhů živočichů či rostlin. Objektivní vyhodnocení vlivu na vodní režim je však komplikovanější,“ vysvětluje Vojtěch Šťastný z Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady.

„Chtěli jsme zjistit, jak se změnil vodní režim území po provedené revitalizaci a porovnat ho s dosud nerevitalizovanou částí mokřadu.“  Proto byly v roce 2023 zakoupeny a na sedmi místech lokality (4 v revitalizované části a 3 v nerevitalizované části) osazeny digitální hladinoměry. Tyto hladinoměry měřily kontinuálně stav podzemní vody od 30. 6. 2023 do 26. 10. 2025, tedy déle než dva roky, v období, kdy nechyběla výrazně suchá ani deštivá období.

„Instalace i provoz hladinoměrů jsou finančně náročné, velký dík proto patří Nadačnímu fondu Veolia, který projekt ve dvou etapách finančně podpořil,“ dodává Vojtěch Šťastný. V později revitalizované části mokřadu probíhalo podobné měření již v roce 2014 v rámci bakalářské práce Šťastného. K dispozici dále byla oficiální data Českého hydrometeorologického ústavu o množství srážek ve sledovaném období a ze dvou nedalekých stabilních sond pro sledování hladiny podzemní vody v nivě Libuňky.

„Je třeba si uvědomit, že rašelinná půda, která z velké části právě Sedmihorské mokřady tvoří, je schopna zadržet neuvěřitelné množství vody. Objem vody v půdě zde může tvořit i přes 93 %. Nicméně vlivem odvodnění i z této půdy mizelo značné množství vody,“ vysvětluje Vojtěch Šťastný.

„Přestože každá lokalita je originál a zjištěná data jsou přenositelná jen do určité míry, vyplývá z nich celkem jasně, že obnovy odvodněných mokřadů mají význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro stabilnější krajinu. Nedávná sucha opět ukázala, jak je voda v krajině důležitá pro její ochlazování. Určitě tedy budeme s pomocí veřejnosti i dalších partnerů pokračovat,“ shrnuje Jan Moravec, koordinátor celostátní kampaně Místo pro přírodu.

„Je důležité, aby každé revitalizační akci předcházel detailní hydrologický a půdní průzkum. A stejně tak je žádoucí sledovat i další vývoj území a vodního režimu po revitalizaci, jako tomu je i zde, na Sedmihorských mokřadech,“ zdůrazňuje Lukáš Vlček, odborný garant studie.

„S Českým svazem ochránců přírody spolupracujeme na různých projektech týkajících se vody v krajině a na ni vázanou biodiverzitu již 18 let,“ říká Vendula Valentová, ředitelka Nadačního fondu Veolia. „Jde jak o výkupy mokřadních pozemků za účelem jejich ochrany, tak o údržbu či obnovu mokřadů. Sedmihorské mokřady patří k naším srdečním územím. Finančně jsme se zde podíleli již na výkupech některých pozemků v rámci Místa pro přírodu, na monitoringu biodiverzity i na jejich údržbě. Rádi jsme podpořili i tento velmi užitečný výzkum.“