V přírodních lokalitách Prahy se pasou stáda ovcí a koz, k vidění budou i jalovice
18. května 2020 16:55 | Aktualizováno 19. května 2020, 13:11
Přidejte si nás na domovskou „Aktuálně máme v Praze tři smíšená stáda ovcí a koz na lokalitách Děvín, Podbabské skály a Trojská, jde o zvláště chráněná území,“ informoval server Pražský patriot náměstek pražského primátora Petr Hlubuček.
Na těchto místech jsou pasoucí se zvířat pouze dočasně. Každé stádo má svůj vlastní „jízdní řád“, podle kterého se přemisťuje po různých pražských lokalitách, přičemž na každé lokalitě tráví odlišnou dobu. K těmto třem stádům tvořeným z větší části ovcemi a z menší kozami přibude v průběhu vegetační sezóny čtvrté, podobně smíšené.
Vypásaných lokalit v metropoli je během roku několik desítek, především v Prokopském i Šáreckém údolí a v Trojské kotlině, ale také v oblasti Radotínského údolí, Milíčovského lesa, Jenerálky, Šabatky, Homolky, Hrnčířských luk, Pitkovické stráně nebo třeba na Vidouli. Většinou se jedná o chráněná území – přírodní památky nebo přírodní rezervace. V menší míře se zvířata pasou v ovocných sadech, například v Třešňovce v Hrdlořezích.
„Tento způsob údržby ve špatně přístupných oblastech je nejekologičtější a nejlevnější, ale zároveň je nenápadným edukativním prvkem pro děti, které mohou i v Praze pozorovat život hospodářských zvířat,“ pokračoval Hlubuček.
Množství pasoucích se zvířat se během roku mění. Záleží to na velikosti vypásané lokality. Obvykle platí, že na velkých územích je zvířat více, i přes 100 najednou, na menších plochách je zvířat ve stádu méně, třeba jen 30. Celkem je všech zvířat zhruba 500.
Během úterý 19. května přibude první stádo skotu, které bude vypásat louky v suchém poldru Čihadla mezi Kyjemi a Dolními Počernicemi. Během příštího týdne se přidá druhé stádo skotu, které začne vypásat Čimické údolí. Pasoucí se jalovice budou později k vidění také v oblastech Šeberova a Milíčova. V každém stádu bude 10 a 15 jalovic.
Pastva na území dnešní Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen stepí, ale i vlhkých luk. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Lokality proto začaly následně degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti.
Pastva ovcí a koz byla v Praze obnovena na přelomu tisíciletí, pastva skotu v roce 2012. Zvířata odstraňují okusem rostlin biomasu a výrazně tak pomáhají s údržbou – jsou alternativou k sečení – především hůře přístupných nebo podmáčených lokalit. Zásadním smyslem a významným přínosem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek bez vegetace, tedy vypasených či vydupaných na holou půdu.
Rozrušený travní drn umožňuje konkurenčně slabším a často vzácným druhům rostlin, aby na konkrétní lokalitě mohly růst. Podobně jako u rostlin je na spásané plochy vázána celá řada bezobratlých živočichů.
Pastvu v Praze zajišťuje a financuje odbor ochrany prostředí pražského magistrátu. Ročně vychází hlavní město pastva ovcí a koz zhruba na 950 tisíc, v případě skotu asi na 450 tisíc korun. „Každý dodavatel, se kterým má náš odbor uzavřenou smlouvu, zajišťuje své pastevce k jednotlivým stádům. U každého stáda je trvale jeden pastevec,“ dodal náměstek primátora Petr Hlubuček.
Většina zvířat, respektive jednotlivých stád, se stáhne z pastvin v průběhu října až listopadu. Jedno stádo ovcí se ale pase celoročně.
