V pražských přírodních lokalitách se brzy začnou pást stáda ovcí, koz a skotu

Pastva ovcí a koz se uskutečňuje především ve zvláště chráněných územích v metropoli kontinuálně již od roku 2000. Pastva skotu od roku 2012. Letos je v plánu vypásat vybrané lokality pomocí čtyř smíšených stád ovcí a koz a dvou stád skotu.

„V loňském roce jsme vyzkoušeli i pastvu stádem tvořeným pouze kozami, které se na rozdíl od jiných druhů spásačů dobře pohybují po skalách. V letošním roce bychom na tuto zkušenost rádi navázali,“ sdělil Hofman.

Smíšená stáda ovcí a koz se budou pohybovat především po stepních lokalitách Prokopského a Šáreckého údolí, v Trojské kotlině ale i na mnoha dalších místech, která byla v minulosti vypásána, jako například na Pitkovické stráni nebo V hrobech nedaleko sídliště Kamýk.

Jedno stádo skotu bude celý rok v suchém poldru Čihadla mezi čtvrtěmi Kyje a Dolní Počernice. Druhé se bude přesouvat po vybraných loukách v oblasti Šeberova, Čimic, Lipenců nebo Šáreckého údolí. Svou letošní pouť začne na Milíčově.

„Obě stáda skotu začnou vypásat pražské lokality již na konci dubna. Pastva smíšenými stády ovcí a koz začne v průběhu května. Všechna stáda skončí s výpasem na přelomu října a listopadu,“ upřesnil magistrátní mluvčí. Za pastvu skotu letos zaplatím magistrát necelý milion korun. Pastva ovcí a koz se v současné době soutěží a není tak známa její letošní cena. V loňském roce stála milion korun. Pastvu každoročně zajišťují dodavatelé vzešlí z výběrových řízení. Zpravidla jde o soukromé zemědělce.

„Aby zvířata každoročně nespásala stejné druhy rostlin, mění se termíny pastvy na jednotlivých lokalitách, případně ji kombinujeme s ručním kosením. Pastva není na celé ploše jednotlivých lokalit. Vždy necháváme vybraná místa nespasená,“ sdělil mluvčí.

Řízenou pastvou hlavní město podle Hofmana navazuje na přerušenou tradici. Pastva na území dnešní Prahy patří mezi historické způsoby obhospodařování nejen stepí, ale i vlhkých luk. Kontinuita byla naposledy na delší dobu přerušena po druhé světové válce. Poté, co se po válce přestaly dříve pasené lokality vypásat, začaly degradovat ve smyslu ztráty druhové pestrosti.

„Zvířata odstraňují okusem rostlin biomasu a výrazně tak pomáhají s údržbou především hůře přístupných nebo podmáčených lokalit. Jsou alternativou k seči. Zásadním smyslem a významným přínosem pastvy v ochraně přírody je narušování travního drnu a vytváření menších či větších plošek bez zapojené vegetace. Rozrušený travní drn umožňuje konkurenčně slabším druhům rostlin, často se jedná o vzácné druhy, aby na konkrétní lokalitě mohly růst,“ popsal Hofman.

Podobně jako u rostlin, je podle něj na spásané plochy vázána celá řada bezobratlých živočichů. Především na stepích se vyskytuje mnoho druhů blanokřídlého hmyzu, který hnízdí v zemi. „Tento hmyz si ale nedokáže vytvořit své komůrky v půdě, pokud je zde zapojený travní porost. Obnažené plochy využívají také někteří brouci – predátoři – kteří zde loví svou kořist. Na trus skotu je zároveň vázána celá řada bezobratlých, kteří jsou zase potravou pro některé ptáky,“ vysvětlil.