V pražském úseku Vltavy žije řada druhů ryb i dalších živočichů. Včetně škeblí a invazivních raků
7. srpna 2019 05:57 | Aktualizováno v 12:02
Ve Vltavě, protékající metropolí lze nalézt celou řadu živočichů od zcela běžných až po zvláště chráněné. Z ryb se celkem běžně vyskytuje chráněná vranka obecná, která je poměrně náročná na množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. V pražských vodách pluje i mnoho dalších druhů ryb. Pstruzi, marény, štiky, plotice, perlíni, hořavky, karasi, cejni a mnohé další ryby. Celkem se v Praze nachází 33 druhů ryb. Některé se v revíru rozmnožují samy, jiné jsou nasazovány.
Ani ideální, ani dramatická. Tak by se dala charakterizovat současná situace, ve které se ryby plující v pražské Vltavě ocitají. Jsou zde nižší průtoky, voda je teplá a je jí méně. K úhynu ryb lov v pražské Vltavě nedochází v řádu desítek kilogramů, jedná se „spíš o kusové úhyny“.
Na vině jsou markantní tropické teploty, spojené s nedostatkem dešťů. Teploty způsobují zahřátí vody. Čím vyšší teplota vody, tím má menší absorpční schopnost pojmout kyslík.
Nejchoulostivější jsou lososovité ryby
Nejchoulostivější jsou lososovité ryby, které v pražské Vltavě také plují. Vodní bezobratlí a ryby – na sucho, které Prahu sužovalo, příliš dobře nereagují. vůli přebytku živin a intenzivním rozkladům organického znečištění hrozí vyčerpání potřebného kyslíku ve vodě. S menším množstvím vody se významně mění i dynamika proudění a dochází k vysychání mělkých břehů řek. To vše dohromady výrazně omezuje prostor přirozeného výskytu živočichů
Vltava na jihu Prahy
Nejdůležitějším faktorem je délka trvání sucha, krátkodobě se mnoho živočichů dokáže na sucho adaptovat. Množství vody v Praze je ovšem regulované Vltavskou kaskádou, díky tomu je zajištěn minimální zůstatkový průtok, který zaručuje konstantní a přijatelné podmínky pro život ve vodě.
Na Vltavě, protékající hlavním městem, žijí i ptáci. Ptactvu se žije normálně. Jsou sice vedra a výkyvy, což není nic dobrého, zvířata jsou ale přizpůsobivá. Na rozdíl od rostlin se zvíře může přemístit, stromy však migrovat nemohou. Pro zvířata, která jsou u vody, je dokonce lepší, když neprší.
Vltava v Praze není moc vhodná ke koupání
A jaká je vůbec kvalita vody v pražské Vltavě? „V posledních letech (přibližně 10 až 15 let) je jakost vody bez výrazných změn, při porovnání historických dat z konce 60. let minulého století lze ale zaznamenat podstatné zlepšení. Příčinou je omezení vypouštěného znečištění z bodových zdrojů – zejména kvůli rekonstrukcím a intenzifikacím či výstavbě nových čistíren odpadních vod.
Ve vedrech, která některé dny opanují, člověka napadne, zda se lze v řece protékající metropolí vůbec koupat nebo si tam aspoň smáčet nohy. Vltava v Praze není oficiální přírodní koupací vodou, proto nepodléhá daným legislativním předpisům, které vhodnost ke koupání stanovují. Z hlediska koupání je sledováno bakteriální oživení vod, množství řas a především sinic.
Obecně lze říci, že kvalita vody vhodnější ke koupání je nad Prahou, kde vytéká relativně čistá voda z Vltavské kaskády, naopak v Praze (a pod Prahou) voda ke koupání příliš vhodná není, především kvůli zvýšenému bakteriálnímu oživení a organickému znečištění. Situaci nezlepšuje ani déletrvající sucho.
Znečištění z bodových zdrojů (přečištěné odpadní vody apod.) je stále stejné, ale vody v řece je méně, kvůli čemuž je ve Vltavě vyšší koncentrace živin a bakteriálního znečištění, které se nezředí tolik, jako za normálního stavu vody. Největším zdravotním rizikem je požití většího množství vody, při smáčení částí těla ve vodě se mohou u citlivějších lidí vyskytnout alergické kožní reakce často způsobované toxiny sinic, v Praze je ale toto riziko minimální.
A co vše žije na dně pražské Vltavy? Dno řeky obývají silné populace měkkýšů, nejčastěji se vyskytuje škeble říční, ale setkat se můžeme například s chráněným velevrubem malířským nebo škeblí plochou. Setkat se můžeme i s raky, bohužel pouze s invazivními raky pruhovanými, kteří jsou přenašeči račího moru, kterým decimují populace původních druhů raků.