dnes
Pátek - polojasno
2°C
zítra
Sobota - obcasny-dest
6°C
pozítří
Neděle - obcasny-dest
9°C
V pražském úseku Vltavy žije řada druhů ryb i dalších živočichů. Včetně škeblí a invazivních raků
Výhled z hradeb Vyšehradu směrem na jih. Foto: archiv

V pražském úseku Vltavy žije řada druhů ryb i dalších živočichů. Včetně škeblí a invazivních raků

Jakost vody ve Vltavě nad Prahou je dána jakostí tří největších vodních toků, které se stékají nad Prahou – Vltava, Sázava a Berounka. Vltava ve Štěchovicích, na výtoku z kaskády přehrad, je velice čistá. Sázava a Berounka, jako velké řeky, přináší ze svých povodí větší znečištění a kvalitu vody ve Vltavě před Prahou postupně zhoršují. Přesto je kvalita vody ve Vltavě po soutoku s Berounkou stále relativně velmi dobrá.

Ve Vltavě, protékající metropolí lze nalézt celou řadu živočichů od zcela běžných až po zvláště chráněné. Z ryb se celkem běžně vyskytuje chráněná vranka obecná, která je poměrně náročná na množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. V pražských vodách pluje i mnoho dalších druhů ryb. Pstruzi, marény, štiky, plotice, perlíni, hořavky, karasi, cejni a mnohé další ryby. Celkem se v Praze nachází 33 druhů ryb. Některé se v revíru rozmnožují samy, jiné jsou nasazovány.

vltava-podbaba-leto-nahled

Vltava na severu Prahy

Ani ideální, ani dramatická. Tak by se dala charakterizovat současná situace, ve které se ryby plující v pražské Vltavě ocitají. Jsou zde nižší průtoky, voda je teplá a je jí méně. K úhynu ryb lov v pražské Vltavě nedochází v řádu desítek kilogramů, jedná se „spíš o kusové úhyny“.

Na vině jsou markantní tropické teploty, spojené s nedostatkem dešťů. Teploty způsobují zahřátí vody. Čím vyšší teplota vody, tím má menší absorpční schopnost pojmout kyslík.

Nejchoulostivější jsou lososovité ryby

Nejchoulostivější jsou lososovité ryby, které v pražské Vltavě také plují. Vodní bezobratlí a ryby – na sucho, které Prahu sužovalo, příliš dobře nereagují. vůli přebytku živin a intenzivním rozkladům organického znečištění hrozí vyčerpání potřebného kyslíku ve vodě. S menším množstvím vody se významně mění i dynamika proudění a dochází k vysychání mělkých břehů řek. To vše dohromady výrazně omezuje prostor přirozeného výskytu živočichů

vltava-na-jihu-prahy-nahled

Vltava na jihu Prahy

Nejdůležitějším faktorem je délka trvání sucha, krátkodobě se mnoho živočichů dokáže na sucho adaptovat. Množství vody v Praze je ovšem regulované Vltavskou kaskádou, díky tomu je zajištěn minimální zůstatkový průtok, který zaručuje konstantní a přijatelné podmínky pro život ve vodě.

Na Vltavě, protékající hlavním městem, žijí i ptáci. Ptactvu se žije normálně. Jsou sice vedra a výkyvy, což není nic dobrého, zvířata jsou ale přizpůsobivá. Na rozdíl od rostlin se zvíře může přemístit, stromy však migrovat nemohou. Pro zvířata, která jsou u vody, je dokonce lepší, když neprší.

Vltava v Praze není moc vhodná ke koupání

A jaká je vůbec kvalita vody v pražské Vltavě? „V posledních letech (přibližně 10 až 15 let) je jakost vody bez výrazných změn, při porovnání historických dat z konce 60. let minulého století lze ale zaznamenat podstatné zlepšení. Příčinou je omezení vypouštěného znečištění z bodových zdrojů – zejména kvůli rekonstrukcím a intenzifikacím či výstavbě nových čistíren odpadních vod.

vltava-cisarska-louka-nahled

Vltava u Císařské louky

Ve vedrech, která některé dny opanují, člověka napadne, zda se lze v řece protékající metropolí vůbec koupat nebo si tam aspoň smáčet nohy. Vltava v Praze není oficiální přírodní koupací vodou, proto nepodléhá daným legislativním předpisům, které vhodnost ke koupání stanovují. Z hlediska koupání je sledováno bakteriální oživení vod, množství řas a především sinic.

Obecně lze říci, že kvalita vody vhodnější ke koupání je nad Prahou, kde vytéká relativně čistá voda z Vltavské kaskády, naopak v Praze (a pod Prahou) voda ke koupání příliš vhodná není, především kvůli zvýšenému bakteriálnímu oživení a organickému znečištění. Situaci nezlepšuje ani déletrvající sucho.

Znečištění z bodových zdrojů (přečištěné odpadní vody apod.) je stále stejné, ale vody v řece je méně, kvůli čemuž je ve Vltavě vyšší koncentrace živin a bakteriálního znečištění, které se nezředí tolik, jako za normálního stavu vody. Největším zdravotním rizikem je požití většího množství vody, při smáčení částí těla ve vodě se mohou u citlivějších lidí vyskytnout alergické kožní reakce často způsobované toxiny sinic, v Praze je ale toto riziko minimální.

Mimochodem, sinice a bakterie si v pražském úseku Vltavy lebedí. Vyšší teplota vody v kombinaci s menším objemem způsobí jejich mnohdy až masivní nárůst. Zvýšený výskyt těchto organismů ve vodě nás většinou příliš nepotěší, byť bakteriální nárůsty ve vodách se významně podílí na rozkladu organického znečištění.

A co vše žije na dně pražské Vltavy? Dno řeky obývají silné populace měkkýšů, nejčastěji se vyskytuje škeble říční, ale setkat se můžeme například s chráněným velevrubem malířským nebo škeblí plochou. Setkat se můžeme i s raky, bohužel  pouze s invazivními raky pruhovanými, kteří jsou přenašeči račího moru, kterým decimují populace původních druhů raků.


Aktivisté budou protestovat při jednání pražského zastupitelstva

11. prosince 2019 ve 13:25

Hnutí Extinction Rebellion ČR neboli Rebelie proti vyhynutí bude ve čtvrtek 12. prosince v Praze na Nové radnici protestovat za serióznější přístup zastupitelů ke klimatické změně. Protest v budově na Mariánském náměstí začne ve 12:30 hodin, tedy v okamžik, kdy při posledním letošním jednání...

Další články
Nahoru