V pražské zoo se narodili karakalové, koťata si už pochutnávají na potkanech

„Ačkoli měla kočka na výběr hned z několika přístřešků a dutin, porodila mláďata i přes déšť venku,“ řekl chovatel šelem Zoo Praha Martin Priadka. „Přestože je později uložila do bezpečí, jiný den je opět vystavila nepřízni počasí. Nebyli jsme si tedy jistí, zda se prvorodičce odchov podaří. Nyní se však zdá, že je vše na dobré cestě,“ doplnil.

Mladá kočka se s kocourem setkala poprvé až v Zoo Praha. Nově složený pár si takzvaně padl do oka a zvířata se začala rychle pářit. Jejich soužití navíc fungovalo dobře i po narození mláďat a samec hlídal nejen ji, ale i koťata.

Jenže navzdory očekávání došlo překvapivě znovu k páření. Matka se přestávala mláďatům věnovat, a chovatelé proto museli samce oddělit. Pro zajištění klidu byla také dočasně uzavřena návštěvnická cesta k výběhu.

„Zpočátku se matka snažila držet potomky ve své blízkosti a rozhodným úchopem za kožní řasu na krku je přenášela, kam zrovna potřebovala. Teď už ale koťata povyrostla a výchově se začínají bránit,“ popsal Priadka.

Samice je tak alespoň o to svědomitěji nespouští z očí. Mláďata se navzájem prohání a do svých her zapojují i matku – nejčastěji tak, že ji s elánem kousají a tahají za ocas.

„Koťata zůstanou se samicí ještě několik měsíců. Osamostatňovat se začnou až okolo pátého měsíce, kdy jim naroste stálý chrup. Pohlaví mláďat zatím není známé,“ dodala Dostálková. Koťata jsou k vidění nejlépe kolem desáté hodiny dopolední a třetí odpolední, kdy je obvykle krmena jejich matka.

Mláďata dostávají od chovatelů různé enrichmenty, stejně tak dobře si ale pohrají i se spadaným listím nebo s kůrou – a zkrátka se vším, co se hýbe. V poslední době si sourozenci začínají navzájem uzurpovat potravu.

Na popud mateřského instinktu chodí samice od porodu jíst a kálet co nejdále od potomků, požírá také jejich trus. Tato opatření jsou podle Priadky v přírodě důležitá coby prevence před predátory.

„Karakal je rychlý běžec, který vyniká v náročném balvanitém terénu i mezi rozeklanými skalisky. Chodidla zadních nohou jsou porostlá chlupovými polštáři a umožňují mu pružný odskok a rychlý start,“ řekl kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl.

Výskokem až do tří metrů dokáže chytit ptáka přímo v letu a loví i těžko polapitelné damany. Někdy si však nejvýše dvacetikilogramoví karakalové troufnou i na kořist dvakrát větší než oni sami.

„Návštěvníky nejčastěji upoutají výraznými rysími štětičkami na uších. Přes tuto podobnost však karakal k rysům nemá bližší vazbu a řadí se do příbuzenské linie ‚zlatých koček‘ z afrického kontinentu,“ dodal Brandl.