V pražské zoo jsou nově k vidění létavky černoblanné, dobře se maskují a plachtí
22. ledna 2025 12:51
Přidejte si nás na domovskou Blány mezi prsty dokáží u létavek fungovat podobně jako miniaturní „kluzáky“ a létavky díky nim umí překonat vzdálenost až patnácti metrů. Stromoví obojživelníci zaujmou nejen svou schopností plachtivého letu, ale i zajímavým zbarvením, které se mění během jejich vývoje.
„Pro nejmenší žáby je typická výrazná krvavá barva. Ta slouží jako kryptické zbarvení, které napodobuje ptačí trus,“ vysvětlil odborný chovatel plazů a obojživelníků Vojtěch Víta.
„Díky tomu v deštném pralese dokonale splývají se svým prostředím, a vyhýbají se tak pozornosti predátorů,“ pokračoval.
Postupně se na rudé kůži objevují bílé skvrny připomínající semena rostlin v trusu. Následně přechází vzhled žáby do zelené barvy, až nakonec zmizí i bílé skvrny. Proměnou prochází i struktura kůže.
„Zatímco v dospělosti je žába úplně hladká, čerstvě po metamorfóze má pokožku posetou hrbolky,“ doplnil Víta.
Létavky černoblanné, jejichž potravou jsou cvrčci, švábi a další bezobratlí živočichové, obývají Indonésii a Malajský poloostrov. Jsou striktně stromovým druhem a vodu nenavštěvují ani při rozmnožování.
„Jejich velké prsty s přísavnými polštářky tak získaly novou funkci. Když v tropickém deštném lese potřebují například uniknout predátorům, vrhnou se z větve dolů a roztáhnou blány. Během letu dokonce umí i změnit směr,“ dělila Dostálková.
Létavky patří podobně jako ostatní obojživelníci k nejnižším článkům potravního řetězce. Přesto mají podle chovatele v ekosystému nenahraditelnou roli a jejich vymizení má na životní prostředí drtivý dopad.
„Následuje totiž vymírání i dalších druhů, které jsou na nich potravně závislí – třeba hadů. Obojživelníci přitom v současné době patří mezi nejohroženější živočichy,“ řekl.
Návštěvníci najdou létavky černoblanné hned u vchodu do Indonéské džungle, kde obývají kruhovité akvaterárium po pravé straně. Nejčastěji tráví čas na listech rostlin nad vodou.
