Dnes Čtvrtek - jasno 7°C
Zítra Pátek - oblacno 6°C
Čtvrtek 28. 3. 2024
Svátek má Soňa
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
V pražské zahradě kvete nejmenší leknín na světě, z volné přírody již vymizel
Kvetoucí leknín trpasličí (Nymphaea thermarum). Zdroj foto: Botanická zahrada hl. m. Prahy

V pražské zahradě kvete nejmenší leknín na světě, z volné přírody již vymizel

Nejmenší leknín na světě – leknín trpasličí (Nymphaea thermarum) – se vyskytoval do roku 2008 pouze v jediném termálním prameni ve Rwandě. V důsledku odvodnění pramenu pro zemědělské účely však i odtud tato vodní rostlina zmizela a ve volné přírodě tak zcela vyhynula. V současnosti je k vidění jen v botanických zahradách. Ta pražská je jednou z nich. V hlavním městě nyní kvete, což se už párkrát podařilo, ale letos porvé to mohou návšttěvníci vidět na vlastní oči. Informoval o tom náměstek odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy Vlastik Rybka.

Leknín trpasličí byl objeven teprve v roce 1987. Nacházel se na jediném místě na světě – v termálním prameni na jihu Rwandy, poblíž hranic s Burundi a Demokratickou republikou Kongo.

„Rostl v malém mokřadu vedle bugaramských teplých pramenů, známých pod domorodým názvem Amashyuza. Mokřad měl v průměru asi 20 až 30 metrů a byl napájený výtokem z malého jezírka, do kterého ústily teplé prameny vyvěrající opodál,“ uvedle Rybka.

Leknín trpasličí tu objevil teprve v roce 1987 německý botanik Eberhard Fischer z Univerzity v Koblenz-Landau. Při další návštěvě této lokality si uvědomil, jak křehká je rovnováha biotopu, v němž leknín roste, a odeslal několik exemplářů do botanické zahrady v Bonnu.

Rostliny zde mnoho let rostly, jejich rozmnožování tu však nebylo příliš úspěšné. Počátkem nového tisíciletí se projevila řada faktorů, které vedly k vysušení termálního jezírka, a v roce 2008 byl leknín prohlášen za vyhynulý.

Poslední rostoucí exempláře v Bonnu poskytly semenáčky, které se v rámci výměnného programu dostaly do londýnské botanické zahrady Kew do rukou Carlose Magdaleny Rodrigueze. Ten zjistil, že tomuto leknínu se nedaří pod vodou, ale musí se pěstovat těsně pod hladinou.

Následně se podařilo vypěstovat 30 mladých rostlin a tento druh tak byl zachráněn před úplným vyhynutím. Za posledních 10 let se leknín trpasličí rozšířil do botanických zahrad po celém světě. Na udržovací kultuře v Česku se kromě Botanické zahrady hl. m. Prahy, kam se dostaly první rostlinky, nyní podílejí i zahrady v Liberci, Plzni nebo Třeboni.

„Důležitou úlohou botanických zahrad je činnost v oblasti ochrany genofondu rostlin. Jde jak o zachování rostlin, které jsou vzácné a ohrožené, tak rovněž o udržení genofondu takových druhů, které se v přírodě již vůbec nevyskytují. Příkladem je i leknín trpasličí. U nás v botanické zahradě jej pěstujeme již od října 2018. V pěstebním zázemí nám i pravidelně kvetl. Exempláře, které máme k dispozici, jsme se nyní rozhodli ukázat i návštěvníkům,“ uvedl Vlastik Rybka.

Nejmenší a nejvzácnější leknín na světě

Leknín trpasličí podle Rybky patří do čeledi leknínovitých. Rostlinka je skutečně miniaturní – průměr jednoho trsu je do 15 centimetrů a jeden list měří obvykle jeden až dva centimetry.

Oproti tomu list největší leknínovité rostliny na světě – viktorie královské (Victoria amazonica) může ve volné přírodě dosáhnout až průměru tři metry. Leknín trpasličí rostl původně v horkém termálním prameni, ve vlhkém bahně. Má drobné bílo-žluté květy, které se rozevírají z rána a zavírají se během odpoledne. Rozkvést může kdykoliv během roku. 


Autor: Jan Puci

Praha 10: Živnostenský odbor pouze na objednání

25. března 2024 ve 12:28

Počínaje dnem 4. dubna budou čtvrtky určeny pouze pro objednané klienty odboru. S konkrétním referentem se lze domluvit telefonicky či e-mailem nebo se objednat elektronicky.

Další články
Nahoru