V Praze žije už asi sto bobrů, metropole je pro ně jen tranzitním koridorem při putování k Labi

Analýza vzorků odebraných z odchycených bobrů potvrdila, že jde převážně o zvířata pocházející ze západních Čech. Bobři, původně reintrodukovaní v Bavorsku, ze západu do Prahy dorazili po řece Berounce. Výzkum provedl tým Aleše Vorla z Fakulty životního prostředí ČZU, který se pražskou populací bobrů zabývá dlouhodobě.

„Zároveň se nám podařilo zjistit, že bobři se v Praze uchytili jen částečně, Prahou procházejí a šíří se dále po proudu Vltavy směrem k soutoku Vltavy a Labe u Mělníka," řekl Vorel. „Na Labi se pak bobři ze západních Čech mísí s labskými bobry, kteří pocházejí ze Saska-Anhaltska a dochází tak ke křížení těchto dvou historicky velmi vzdálených a svým původem odlišných populací," doplnil výzkumník.

Podle vědců zřejmě hlavní město nenabízí bobrům podmínky pro rozvoj širšího osídlení. Většina vhodných stanovišť je již obsazena. I do budoucna tak lze předpokládat, že Vltava v Praze zůstane pro bobry pouze tranzitním koridorem. Další šíření do okolí metropole je však podle ČZU více než pravděpodobné.

Ačkoliv bobr oživil pražskou faunu, má jeho návrat i stinné stránky – rizikem je hlavně narušení stromů okusem. Podle ČZU však bobři v Praze velké škody nezpůsobili, byť s rostoucí populací se může situace změnit.

„Dosud byly zaznamenány spíše případy ohrožení bobra technickou infrastrukturou, kdy Záchranná stanice hl. m. Prahy třikrát zachraňovala bobry z jímky, nádrže či kanálu. Nově jsou však evidovány okousané stromy v pražské Stromovce," uvedla Mráčková. Výzkumný tým z ČZU tak podle jejích slov s magistrátem spolupracuje na preventivních opatřeních.