V Praze začala plošná deratizace, bude použito 13,5 tuny nástrah. Mrtvé potkany odplaví voda
1. dubna 2020 14:14
„Potkani na virus nehledí, proto jsme deratizaci odstartovali. Naši pracovníci přímo do kanalizační sítě nevstupují a návnady potkanům servírují z povrchu. Pomocí dlouhé trubky míří návnady na hranu kanalizační stoky,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.
Celoplošná deratizace tradičně startuje v Praze 1. Jako první přijde na řadu Nové Město, Václavské náměstí a okolí Petrského náměstí. Následně se deratizátoři objeví v dalších rizikových lokalitách. Zvířata neustále migrují, proto deratizéři umísťují návnady vždy na větší plochu. Místa, kde jsou nástrahy položeny, jsou vždy vyznačena varovnými cedulemi.
„Polovina května, přelom července a srpna a konec října je věnován kontrolám lokalit se zvýšeným výskytem potkanů a ošetření míst podle dodatečných požadavků hygienické stanice a odboru životního prostředí,“ dodal Mrázek.
Zaměstnanci PVK pokládají pomocí trubek nástrahy
Pražská kanalizační síť je domovem několika miliónů potkanů. Pravidelnou deratizací kanalizace se daří udržovat počet potkanů na přiměřené úrovni. „Cyklicky prováděné deratizace představují pozitivní přínos pro udržení přípustné populace hlodavců, především potkanů,“ sdělil mluvčí Hygienické stanice hlavního města Prahy Zbyněk Boublík.
Bohužel mnoho potkanů je také na povrchu okolo popelnic a v neošetřované zeleni, kam obyvatelé vyhazují odpadky. Rovněž zvýšený stavební ruch vyhání potkany z kanalizace na povrch. Dalšími problémovými místy jsou podle Mrázka lokality obývané lidmi bez domova.
Potkani se rychle rozmnožují – za rok může mít jeden pár desítky mláďat. K hubení potkanů PVK používají přípravek Hubex – požerové nástrahy vhodné do vlhkého prostředí. Ty obsahují například pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu, tuk a přípravek na ředění krve.
Když potkan byť jen malou část nástrahy sežere, do dvou dní se mu udělá zle, začne mu řídnout krev a pomalu zemře na vnitřní krvácení. Odpadá tak problém se sběrem mrtvých potkanů, protože ti se rozloží v norách, případně je ze stokové sítě voda odplaví do čistírny odpadních vod.
Lidé si často pletou potkany s krysami. Oba hlodavci jsou si na první pohled podobní. Krysa je menší než potkan, má štíhlejší tělo a delší ocas. Potkan oplývá spíše robustnější stavbou těla. Krysa má špičatý čenich, uši má větší v poměru k hlavě než potkan a jsou téměř holé. Oči má větší.
Zbarvení krysy bývá více do černa, zatímco potkan je spíše šedohnědý až hnědý. Krysa si libuje na suchých místech, vody se děsí. Potkan navštěvuje vlhká nebo mokrá místa. Krysa obecně vrhne sedm mláďat najednou, potkan vrhne třikrát až pětkrát za rok devět až dvacet mláďat. Krysy jsou v Česku poměrně vzácné.