V Praze skončila dočasná úschova Palladia země české, reliéf bude trvale vystaven ve Staré Boleslavi

„Hlavním účelem symboliky Palladia v dnešní době je ochrana naší země, aby v ní žili lidé, kteří si dokáží vážit svobody, lidé, kteří vědí, co to je tolerance, ne že jsou tolerovány jen moje názory, ale že mohu naslouchat a vést dialog s druhými,“ řekl Duka při předávání Palladia.

Staroboleslavský poutní areál je nejstarším českým poutním místem a spolu s Pražským hradem nejstarším a nejpamátnějším místem českého státu. Nyní prochází nákladnou rekonstrukcí, která je hrazena převážně z dotací Evropské unie. Ta na opravy věnovala téměř 242 milionů korun z nichž 125 milionů jde právě na rekonstrukci mariánské baziliky a zbytek na již probíhající opravu baziliky sv. Václava.

Velkou novinkou bude trvalé vystavění Palladia země české. To bylo dosud vystavováno jen výjimečně, při příležitosti velkých svátků. Po dobu rekonstrukce je dočasně umístěno v Praze na arcibiskupství, kde si ho dnes probošt Bulín z rukou kardinála Duky převzal spolu s funkcí Strážce Palladia.

Od nového roku pak bude tento cenný mariánský reliéf, jehož historie sahá až ke sv. Metoději a který je údajně vyroben z tzv. korintské mědi, trvale umístěn a veřejně přístupný v boční kapli mariánské baziliky hned vedle oltáře. S ohledem na nedozírnou cenu Palladia, které je svým významem srovnáváno s korunovačními klenoty, bude kaple zabezpečena a přístupná tak bude jen s průvodcem.

Palladium země české

Palladium země české je kovový reliéf Madony s Dítětem o rozměrech 19 × 13,5 cm. Je zarámovaný a uchovávaný ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Významem je porovnáván s korunovačními klenoty. Jedná se o vyobrazení, které je českými katolíky tradičně spojováno se zvláštní ochrannou mocí nad českými zeměmi, pokud sjednocuje modlitby věřících k Bohu. Jeho vznik je spojován legendami se křtem sv. Ludmily, babičky patrona české země. Ta ho měla získat od sv. Metoděje a po její smrti ho zdědil sv. Václav, který ho měl ve velké úctě a nosil ho na hrudi, a to i v době své smrti, po které se obraz na mnoho let ztratil.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie vznikla na místě, kde byl dle legendy obraz zázračně znovunalezen ve 12. století. Za husitských válek byl reliéf roztaven a v 1. polovině 15. století byl nejspíše z dochované hmoty opět odlit neznámým umělcem. Pravost legend není historicky potvrzena, nicméně dle expertíz je současný obraz skutečně ulit z tzv. korintské mědi, jak uvádí původní legenda.