V Praze se zvýší počet labutí o polovinu, některé přiletí z Polska. Nebezpečí jim hrozí hlavně na třech mostech

Někdy se labutě zraní v důsledku spolknutí rybářského háčku nebo zamotání se do vlasců, jsou také případě pokousí od volně pobíhajících psů. Nejčastější však dochází k úrazům labutí na mostech v centru Prahy, kde jsou tramvajové troleje. Nejčastěji na Mánesově a Palackého mostě a mostě Legií.

Na trolejích jsou sice závěsné terčíky, které mají letící opeřence odlákat od trolejí. Jelikož se na podzim a v zimě zhoršuje viditelnost, ať už kvůli brzké tmě, mlze, dešti nebo sněhu, letící labuť v takových podmínkách zahlédne tramvajové vedení často až na poslední chvíli, a protože patří mezi těžké ptáky, nedokáže rychle změnit směr a do drátů narazí.

Následky kolizí bývají vážné – zlomená křídla a dolní končetiny, řezné rány, pohmožděniny, vnitřní krvácení, poškození páteře. Někdy dokonce v následku srážky zvíře uhyne.

Pro labutě nebezpečné trolejové vedení je také na Trojském, Libeňském, Hlávkově, Štefánikově a Čechově mostě.

Pokud lidé vidí labuť na mostě, určitě by se neměli snažit ji sami odnést k vodě. Zvíře, i když to tak třeba nevypadá, může být zraněno. Nejlepší je obratem zavolat záchrannou stanici nebo městskou policii.

V zimním období se v centru Prahy shromažďují velké skupiny labutí. „Labutí je v Praze v době hnízdění až 400 jedinců. Během zimy, kdy se do Prahy stahují i labutě ze širokého okolí, se jejich počet zvyšuje až na 600 jedinců. Vltava v centru města nezamrzá, proto je zde ideální zimoviště pro vodní ptáky a stahují se sem labutě i z okolních zemí, například z Polska,“ uvedla Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Jednou z častých příčin zdravotních komplikací labutí je také nevhodné přikrmování. Spousta lidí, kteří u Vltavy přikrmují ptactvo, k tomu používá pečivo, což je pro zvířata škodlivé. V ohrožení jsou především mláďata.

„Pečivo je pro živočichy velmi lákavou, ač nepřirozenou potravou, a tak si na něj lehce zvyknou a preferují ji před svou přirozenou potravou,“ uvedla Petra Fišerová z Lesů hl. m. Prahy. 

Ptáci pečivo preferují jako snadno dostupný zdroj energie před jinými druhy potravy. Pečivo však nemá velkou výživovou hodnotu – obsahuje především sacharidy. Ptáci tak sice mají plné žaludky, ale zároveň trpí podvýživou.

Chybí jim vitamíny, minerály i stopové prvky z jiné potravy. To je nebezpečné zejména pro mláďata, která ke správnému vývoji potřebují všechny důležité živiny.

Pečivo může labutím a kachnám způsobit zažívací potíže a růstové deformace peří a kostí, kvůli nimž nejsou schopny létat. Jde o takzvanou nemoc andělských křídel.

A čím krmit, abyste vodnímu ptactvu neublížili? Pro labutě, kachny a další vodní ptáky je vhodná kukuřice, pšenice, žito, oves a další obilniny. Dále nakrájený hlávkový nebo jiný salát, zeleninové odřezky nebo slupky, mražený hrášek nebo kukuřice (rozmražené, není nutné vařit), ptačí zob, případně granule pro vrubozobé ptáky.

Před rokem byly na zhruba třech desítkách sloupů na pražských náplavkách instalovány cedule, které v českém a anglickém jazyce upozorňují návštěvníky, čím správně krmit labutě, kachny a další vodní ptactvo.