V Praze se rozšíří léčba nádorových onemocnění, nový přístroj pomůže stovkám pacientů ročně

„Každý z vážně neuroonkologicky nemocných, a jistě i jejich blízcí, ocení, že podstatně rozšíříme možnosti léčby nádorových onemocnění, že jim neuroradiochirurgický přístroj v rukou našich specialistů poskytne novou šanci na léčbu a návrat k běžnému životu. Hovořím o stovkách pacientů ročně, tisících v horizontu několika let,“ uvedl ředitel ÚVN Miroslav Zavoral.

O nejvyšší počet českých pacientů s nádory centrální nervové soustavy pečují právě lékaři Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN. Ročně operují zhruba 400 nemocných s různými onkologickými diagnózami. Odborníci se shodují, že léčba těchto nemocných musí být komplexní. To znamená, že musí zahrnovat operace, radioterapie, radiochirurgie, chemoterapie, farmakologickou léčbu a pravidelný lékařský dohled.

„Intrakraniální stereotaktická radioterapie a radiochirurgie je speciální ozařovací technika, kterou se cíleně ozařují malé objemy nádorových ložisek v mozkovně. Při vhodné velikosti a uložení nádoru v mozku se s výhodou využívá ozařování vysokými dávkami záření, v krajním případě pak ozáření jednou jedinou, velice vysokou, dávkou fotonového záření. V tomto případě pak léčba probíhá, na rozdíl od klasické několikatýdenní radioterapie, v průběhu jednoho dne a napodobuje tak chirurgický výkon,“ vysvětlil principy radioterapie Pavel Šlampa, přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU při Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

V letech 2015 až 2016 bylo v Česku s mozkovými nádory léčeno průměrně 3115 pacientů ročně (téměř 40 % ve zdravotnických zařízeních v Praze). A počet takto onkologicky nemocných stále roste. Zvyšují se počty pacientů, kteří musí po operaci v co nejkratší době postoupit radioterapii.

Přitom místní i časová dostupnost radioterapie po operaci je pro léčbu nádorů v oblasti hlavy zásadní. Podle odborníků by ozáření mělo nastat do měsíce od neurochirurgického zákroku. Podle dat Národního onkologického registru (NOR), se ale takto rychlé a komplexní péče nyní u nás dočká pouze 21 % pacientů.

„Dlouho jsme pracovali na tom, abychom tuto péči pacientům poskytli přímo v místě, kde se neurochirurgické výkony provádějí. Instalace přístroje v Neurochirurgické a neuroonkologické klinice je zcela logická, protože zde ošetří nejvíce pacientů s glioblastomem v Česku,“ uvedl Aleksi Šedo, děkan 1. LF UK a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie.

Využití přístroje má podle něj i akademický rozměr. „Vytvořili jsme vědecko-pedagogickou alianci, které přístroj, zároveň s péčí o pacienty, poslouží jako významné vědecké a akademické centrum,“ dodal Šedo. Přístroj bude určen pro spádovou oblast Čech, tedy zhruba 5 milionů lidí. Zahájení pilotní fáze, kdy bude ozářeno prvních 250 pacientů ročně, započne v roce 2020.