V Praze se narodila mláďata jedovatých křovinářů, mají už za sebou první svlékání

„Různé barevné rázy příslušníků tohoto druhu nejsou uměle vyšlechtěné, jsou zcela přírodní. I v tropické Střední Americe, kterou obývají, nalezneme žluté, zelené, cihlově červené, hnědé, stříbřité, růžové a různými kombinacemi těchto barev okrášlené křovináře. Je to trochu loterie. Když jsme je v roce 2015 rozmnožili poprvé, všechna háďata byla zeleno-růžová,“ řekl kurátor plazů Petr Velenský.

Vzor podle něj může sestávat z různě velkých skvrn, které někdy zcela zmizí, nebo se naopak protáhnou do podélných proužků. „Celá tato paráda má kupodivu účel maskovací. Stromoví křovináři potřebují splynout s velmi rozmanitou tropickou vegetací, a to nejen proto, aby se ochránili před predátory, ale zejména aby je neodhalila jejich potenciální kořist,“ doplnil Velenský.

Křovináři na svou potravu podle něj číhají často přímo v květech rostlin. Vyhlížejí ptáky nebo netopýry, kteří přilétají sát sladký nektar. V mládí loví zejména žáby a malé ještěry. K lovu využívají jed s hemoragickými složkami, kterým rozkládají krev své kořisti. Uštknutí člověka nebývají fatální a jsou vzácná. Jde o klidný a nepopudlivý druh.

Tito chřestýšovití hadi zaujmou také výrůstky na hlavě, díky kterým si vysloužili český druhový název „ostnitý“. Angličtina je označuje jako „eyelash viper“, tedy „zmije s řasami“. Různé rohy, růžky a výrůstky často zdobí – avšak z hlediska kořisti maskují – hlavu hadů, jejichž lovecká metoda je založena na číhání.

Mláďata už mají za sebou první svlek, a tak v těchto dnech jejich barvy teprve začaly vynikat v celém svém potenciálu. Vedle nich mohou lidé na místě spatřit také pět dospělých křovinářů. V jejich případě jde o tři žluté jedince a dva zeleno-růžové. Expozici s celkem deseti hady sdílí také bazilišek zelený.