
V Praze rozkvete nejmenší leknín na světě, ve volné přírodě již neexistuje
30. listopadu 2022 12:44
Leknín trpasličí byl objeven teprve v roce 1987. Nacházel se na jediném místě na světě – v termálním prameni ve Rwandě. Protože byl velmi vzácný a již od svého nalezení považován za ohrožený vyhynutím, začalo se s jeho pěstováním v zahradách v Německu a Velké Británii. V roce 2008 z přírody zcela zmizel.
„U nás v botanické zahradě jej pěstujeme již od října 2018. V pěstebním zázemí nám i pravidelně kvetl. Exempláře, které máme k dispozici, jsme se nyní rozhodli ukázat i návštěvníkům,“ řekl Rybka.
Leknín trpasličí (Nymphaea termarum) patří do čeledi leknínovitých. Rostlinka je skutečně miniaturní – průměr jednoho trsu je do 15 centimetrů a jeden list měří obvykle jeden až dva centimetry.Oproti tomu list největší leknínovité rostliny na světě – viktorie královské (Victoria amazonica) může ve volné přírodě dosáhnout až průměru tři metry. Leknín trpasličí má drobné bílo-žluté květy, které se rozevírají z rána a zavírají se během odpoledne. Rozkvést může kdykoliv během roku, v Praze by to mělo být v průběhu prosince.
Trpaslík s velkým příběhem
Tento trpasličí druh leknínu bydl pole Rybky znám pouze z jediné malé lokality na jihu Rwandy, poblíž hranic s Burundi a Demokratickou republikou Kongo. Rostl v malém mokřadu vedle bugaramských teplých pramenů, známých pod domorodým názvem Amashyuza.
„Mokřad měl v průměru asi 20 až 30 metrů a byl napájený výtokem z malého jezírka, do kterého ústily teplé prameny vyvěrající opodál. Leknín trpasličí tu objevil teprve v roce 1987 německý botanik Eberhard Fischer z Univerzity v Koblenz-Landau. Při další návštěvě této lokality si uvědomil, jak křehká je rovnováha biotopu, v němž leknín roste, a odeslal několik exemplářů do botanické zahrady v Bonnu. Rostliny zde mnoho let rostly, jejich rozmnožování tu však nebylo příliš úspěšné,“ řekl Rybka.
Počátkem nového tisíciletí se projevila řada faktorů, které vedly k vysušení termálního jezírka, a v roce 2008 byl leknín prohlášen za vyhynulý. Poslední rostoucí exempláře v Bonnu poskytly semenáčky, které se v rámci výměnného programu dostaly do londýnské botanické zahrady Kew do rukou Carlose Magdaleny Rodrigueze.Ten zjistil, že tomuto leknínu se nedaří pod vodou, ale musí se pěstovat těsně pod hladinou. Následně se podařilo vypěstovat 30 mladých rostlin a tento druh tak byl zachráněn před úplným vyhynutím.
„Za posledních 10 let se leknín trpasličí rozšířil do botanických zahrad po celém světě. Na udržovací kultuře v Česku se kromě Botanické zahrady hl. m. Prahy, kam se dostaly první rostlinky, nyní podílejí i zahrady v Liberci, Plzni nebo Třeboni,“ dodal Vlastik Rybka.