V Praze roste množství bioodpadu, letos už bylo svezeno víc tun než za celý loňský rok
31. října 2021 09:15 | Aktualizováno v 14:33
Přidejte si nás na domovskou „Za nárůstem objemu stojí snížení poplatku za biopopelnici a zavedení svozu tohoto typu odpadu do systému pražského odpadového hospodářství. Věřím, že v následujících letech se třídění bioodpadu stane stejně samozřejmým jako například třídění plastu,“ komentuje průběžné statistiky náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Do bioodpadu patří například shrabané listí, posekaná tráva i zbytky ovoce. Z třídění bioodpadu mohou profitovat i běžné domácnosti. Ty při celoroční separaci bioodpadu ušetří peníze za svoz směsného odpadu.
Podle rozborů tvoří biologicky rozložitelná složka odpadu více než třetinu obsahu odpadových nádob. „Pokud odečteme živočišnou složku, kterou nelze kompostovat, zjistíme, že rostlinný bioodpad tvoří zhruba pětinu obsahu pražských popelnic a kontejnerů na směsný odpad,“ sdělil mluvčí Mana. Jde přitom o cenný zdroj živin, který lze využít třeba pro výrobu kompostu pro pražskou zeleň.
Biopopelnice je speciální nádoba uzpůsobená na důkladné provzdušnění odpadu a odvod vlhkosti. Cílem je zachovat vlastnosti uloženého odpadu pro další kompostování. Ve spodní části je mřížka oddělující pevnou část bioodpadu od kapalné složky. Ta se postupně odpařuje.
„Nádobu si může objednat vlastník nemovitosti, bytové družstvo či SVJ,“ připomíná Mana. Aktuálně se v metropoli nachází 15 914 nádob. Převažují menší 120litrové nad většími o objemu 240 litrů.
V Praze nyní lidé platí za svoz odpadu podle velikosti nádoby a četnosti svozu. Platí i za svoz bioodpadu.
Do nádob lze odhazovat trávu, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, čajovou sedlinu, zeminu z květináčů, štěpku z větví a keřů, piliny, hobliny, kůru, seno a slámu.
Naopak do nádob nepatří žádné sáčky, bioplasty, skořápky, oleje, tuky, podestýlky domácích zvířat, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata nebo mléčné výrobky.
