V Praze přibývá množství odevzdaného kovového odpadu, letos ho asi bude tisíc tun

Každý rok vzroste množství železa i hliníku v šedých nádobách, letos je to velmi podobné. Statistiky naznačují, že si lidé v Praze třídění nejen nápojových plechovek oblíbili. Za prvních šest měsíců pomohli vyseparovat už 481 tun kovu.

Sběr kovových odpadů začal v Praze v srpnu 2016. Do konce roku v kontejnerech skončilo 21 tun především plechovek. S tím, jak přibývalo nádob, každý rok se zvětšovalo množství vytříděného kovového odpadu. V roce 2017 to bylo 143 tun, v roce 2020 už 629 tun, v roce 2022 celkem 831 tun a loni 925 tun. Ke konci letošního června bylo v metropoli na venkovních stanovištích 2 046 nádob na sběr kovových obalů.

„Těší nás, že to obyvatelé ani návštěvníci metropole nepovažují za přítěž, naopak. Navíc se pravidelně zlepšují. Pokud budou v takto pozitivním trendu pokračovat, mohli bychom vůbec poprvé překonat magickou hranici jednoho tisíce tun za rok,“ odhadl mluvčí.

S dotřiďováním pomáhá poloautomatizovaná linka

Specializovaná třídicí linka funguje ve vysočanském areálu PSAS od roku 2019. Cesta vyhozených plechovek, konzerv, tub, víček a dalších kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravníkový pás transportuje do haly, kde je nutný první lidský zásah.

Pracovníci kontrolují dopravník a odstraňují nežádoucí příměsi: odpad v sáčcích, různé tlakové nádoby a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům. První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem, spolu s pryžovými unašeči odděluje železné a neželezné kovy.

Vyseparované magnetické obaly odhazuje linka automaticky mimo pás bočně do připravené nádoby. Neželezný odpad jede dál po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělen hliník a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku. Zbytkové nečistoty padají do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují. V jiném balíku jsou zase pečlivě slisované železné kovy, například konzervy.

Aby se z plechovky stala opět plechovka

Největší nápor zažívají šedé kontejnery tradičně v průběhu letních měsíců a vánočních svátků, kdy jsou alkoholické, nealkoholické i energetické drinky asi nejvíce v kurzu.
 „Uvidíme, jak se situace změní po plánovaném zavedení systému zálohování nápojových plechovek a jaký dopad to bude mít na obsazenost nádob. Věřím, že v případě jeho zavedení budou nádoby na kovy spíše v ulicích ubývat," řekla náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková (Piráti).

Recyklace je podle ní klíčová proto, aby mohly kovy plnit svou roli v cirkulární ekonomice. Ta stojí na předcházení vzniku odpadu i na jeho opětovném využití. Výroba nových kovových obalů z primárních surovin je energeticky velmi náročná, proto nabádají PSAS k důslednému třídění. Kovy lze recyklovat prakticky donekonečna.

Do žádného z více než dvou tisíc šedých kontejnerů v ulicích nepatří poloprázdné tlakové nádoby, hořlavé spreje, kanystry ani obaly od motorových olejů a chemikálií. „Dále hasicí přístroje nebo plynové kartuše od turistických vařičů či zahradních grilů. Tyto produkty noste prokazatelně prázdné nejlépe do míst zpětného odběru,“ apeloval na Pražany Komarnický.

Naopak můžete do popelnic na kov s klidným svědomím hodit sešlápnuté a vyprázdněné nápojové plechovky, konzervy, víčka, alobal, kovové tuby, kávové kapsle a tak podobně. Bezpečně vás o správnosti třídění ujistí recyklační symboly na obalech, shodné najdete i na řadě popelnic. Hledejte zkratky FE, případně ALU s čísly 40 nebo 41, uvnitř trojúhelníku ze šipek.

Množství vytříděných kovových obalů (v tunách)
2016: 21 (od srpna do konce roku)
2017: 144
2018: 262
2019: 421
2020: 629
2021: 757
2022: 831
2023: 925
2024: 481 (ke 30. 6.)

Zdroj: PSAS