V Praze objevili botanici lišejníky, na území Česka dosud neznámé

„Přírodní památka Kalvárie, tvořená především výchozy silurského diabasu a stepními trávníky, ukrývá překvapivě pestrou lišejníkovou flóru. Právě zde byl vůbec poprvé na území České republiky zaznamenán lišejník Lepraria bergensis, který se vyskytuje na skalách i mechorostech a připomíná jemný šedavý prach,“ sdělila Dvořáková.

Neméně pozoruhodný je podle ní objev houby parazitující na lišejnících Erythricium aurantiacum. Tato poměrně nápadná mikroskopická houba vytváří na povrchu stélek jiných lišejníků drobné oranžové útvary – takzvané bulbily – o velikosti zhruba 0,1 milimetru. V tuzemsku nebyla dosud uváděná.

Další pražskou lokalitou, která skrývá lišejníková překvapení, je obora Hvězda. I v tomto historickém lesoparku a a chráněné přírodní památce vědci identifikovali hned několik nových druhů lišejníků pro českou flóru.

„Mezi potvrzené patří například Arthonia ligniaria a Verrucaria inornata, pionýrské druhy osídlující zdejší pískovce. Další tři taxony byly zatím určeny předběžně, tj. s určitou mírou nejistoty v jejich pojmenování – Thelidium subabsconditum, Verrucaria inaspecta a Verrucaria pilosoides,“ sdělila Dvořáková.

Tyto druhy se vyskytují na vápnitých substrátech, jako jsou některé zdejší pískovce a opuky. Obora Hvězda tak rozšířila národní seznam lišejníků o pět nových položek.

Celkové počty zaznamenaných lišejníků v obou lokalitách překvapily i samotné výzkumníky. „Na Kalvárii v Motole bylo zdokumentováno 222 druhů, v oboře Hvězda 173. Každé z těchto míst tedy hostí alespoň desetinu všech druhů lišejníků známých z České republiky,“ řekl Jiří Malíček z Botanického ústavu AV ČR.

Jejich rozšíření a početnost lišejníků podle něj vypovídá o historickém i současném stavu našeho životního prostředí. „Zvláště fascinující je skutečnost, že i po dvou stoletích od prvních zaznamenaných sběrů lišejníků v těchto oblastech dochází stále k objevům zcela nových druhů pro naši přírodu. Tyto nálezy jsou důkazem, že chráněné přírodní památky ve městech nejsou pouhými rekreačními zónami, ale představují opravdové oázy biodiverzity, jejichž zachování má význam pro přírodu i poznání,“ uazvřel Malíček.

Kaňon Vltavy u Sedlce

Kvůli výskytu zvláště chráněných rostlin a živočichů rozhodlo vedení Prahy před pěti lety o rozšíření přírodní památky Zámky v katastru Bohnic na sever až k okraji hlavního města. Pozemky, o které byla rozšířena, tvořily dosud její ochranné pásmo. Kaňon je považován za evropský významnou lokalitu.

„Území tvoří říční ekofenomén teplomilné květeny. Vyskytuje se zde hojné množství otevřených skalních společenstev s pestrou xerotermní květenou a drobnými zvířaty, kdy zde žije ještěrka zelená,“ uvedl tehdy mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

Na skalách na severu Prahy došlo v posledních letech k ojedinělému nárůstu populace tohoto kriticky ohroženého druhu. Výskyt ještěrky zelené je vázán na teplé oblasti Jižní Moravy, střední Povltaví a vybrané části Poohří. V rámci České republiky jsou pak její pražské populace výjimečně početné.

„Mezi ohrožené rostliny rostoucí v kaňonu patří například dvojštítek měnlivý, smil písečný nebo plamének přímý,“ dodal Hofman. 

Záchrana vzácného genofondu rostlin

Odborníci z pražské botanické zahrady pečují o záchranu genofondu rostlin, které jsou kriticky ohrožené. Přímo v botanické zahradě už vypěstovali záložní populace 189 kriticky ohrožených druhů rostlin České republiky. Některé z nich pak vracejí zpět do přírody. Informoval o tom Vlastik Rybka, náměstek odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy.

V rámci vlastní laboratoře se trojští odborníci zabývají množením ohrožených druhů rostlin, ve sbírce mají i rostliny, které se už ve volné přírodě nevyskytují.

Z téměř vyhynulých rostlin si zaslouží zmínku prha arnika, jedinečná divizna brunátná s temně fialovými květy, která je dnes známá pouze v několika jedincích z území Šance nad Břežanským údolím na jihu metropole, nebo hvozdík sivý, který lze ještě vzácně najít v Modřanské rokli ne území Prahy 12.

„Svoji pozornost jsme při záchraně genofondu rostlin upřeli zejména ke stanovištím v Praze a jejím blízkém okolí. Květena této oblasti je velmi bohatá a rozmanitá, ovšem s ohledem na množství působících negativních vlivů jsou některé druhy velmi vážně ohrožené a v Praze jde přímo o riziko vyhynutí. Považujeme za svou povinnost podílet se na aktivní ochraně těchto mizejících druhů,“ dodal Rybka.

V přírodních památkách Hrčířské louky a U Hájů rostou modrofialové kosatce sibiřské nebo nachové prstnatce májové. Ve stepních lokalitách rostou ohrožené zárazy a kavyly, fialově či bíle kvetoucí koniklece luční nebo třemdavy bílé.

„Největší koncentrace těchto druhů je v Prokopském údolí, Divoké Šárce nebo na skalách lemujících kaňon Vltavy na severním okraji Prahy," řekl mluvčí Hofman.