dnes
Středa - skorojasno
10°C
zítra
Čtvrtek - zatazeno
11°C
pozítří
Pátek - polojasno
12°C
Hlavnímu městu chybí dárci krve
Ženy ve věku 18 až 65 let mohou darovat krev jednou za čtvrt roku. Foto: archiv

Hlavnímu městu chybí dárci krve

I když obyvatelé metropole ročně darují desítky tisíc litrů krve, spotřebu pražských nemocnic to nepokryje. Navíc frekvence odběrů během roku značně kolísá. Druhá poloviny zimy je obdobím, kdy krev chybí. O dobrovolném dárcovství krve jsme si povídali s primářem transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Krči Petrem Turkem. „Darovat krev je normální“, říká.  

Kde v Praze darovat krev

(Standardní odběr je 450 ml krve, dospělý člověk má v těle zhruba 4 – 6 litrů krve)

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha 10

Thomayerova nemocnice, Praha 4

Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2

Ústřední vojenská nemocnice, Praha 6

Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 2

Pražské transfuzní stanice si v prvních měsících roku opakovaně stěžují na nedostatek krve od dárců. Jaká je situace letos?
Situace se opakuje i v letošním roce – oproti prosinci chodí na odběry krve o třetinu dárců méně.

Kde vidíte hlavní příčiny tohoto stavu?
Je to kombinace nejméně dvou faktorů – jednak je v prosinci o darování krve tradičně větší zájem (Vánoce asi většinu lidí příznivě naladí) a ti, kdo přišli ke konci roku, pak samozřejmě nemohou přijít v lednu. Další faktor je tradičně zvýšený výskyt respiračních infekcí v prvním měsíci roku, i letos už vypukla „chřipková epidemie“.

Jak se s výkyvy počtu dárců během roku Praha vypořádává?
Snažíme se dárce přesvědčit, aby si odběry naplánovali během roku pravidelně a přihlíželi k potřebám transfuzních stanic a pacientů. Většina transfuzních stanic také zveřejňuje na webových stránkách „stav zásob“ resp. informace o potřebě dárců podle jednotlivých krevních skupin. A v případě nedostatku žádáme o podporu mimopražská zařízení.

Kolik lidí v hlavním městě krev daruje a jaký by byl ideální počet?
V roce 2011 bylo v Praze provedeno asi 50 tisíc odběrů od 25 tisíc osob (čísla za rok 2012 zatím k dispozici nejsou). Spotřeba je asi o třetinu vyšší, takže asi třetinu transfuzních přípravků je třeba do Prahy přivést z jiných měst. Pokud by tedy v Praze bylo dárců krve více, bylo by to lepší. Jenže asi třetina pacientů léčených v Praze z hlavního města nepochází (specializovaná péče se centralizuje) a navíc sociální struktura Pražanů také neodpovídá průměru: na jednu stranu je tu více studentů, na druhou ale i více důchodců. Nové dárce potřebujeme v metropoli především proto, aby nahradili ty, kteří z registru dárců odcházejí třeba ze zdravotních důvodů nebo kvůli věku.

Dříve si dárce krve mohl nechat za odběr zaplatit, dnes už to není možné. Jak se kvůli tomu proměnila struktura dárců?

turek-portretni-1-nahled

MUDr. Petr Turek

Důvodem k tomu, aby dárce krve nedostával žádné peníze, je zkušenost, že finanční motivace často vede dárce k tomu, aby zatajili skutečnosti, které by je z odběru mohly vyřadit. Jinými slovy – krev od placených dárců je méně bezpečná. Po zrušení platby za odběry se struktura dárcovské komunity asi mírně změnila, ale žádná sociologická studie nebyla provedena. Zcela zjevně však ubylo „povinně dobrovolných“ odběrů pod tlakem zaměstnavatele („brigády socialistické práce“ nebo vojáci). Dnešní dárci jsou lépe informovaní o významu darování a více o svém činu přemýšlejí.

Kolem darování krve existují mýty, které se týkají především dopadů na zdraví dárců. Spoustu lidí taková tvrzení od návštěvy transfuzní stanice odradí. Je darování půl litru vlastní krve bezpečné?
S dlouhodobým dárcovstvím krve jsou již více než sedmdesátileté zkušenosti, za tu dobu nikdo žádné závažné zdravotní důsledky neprokázal. Pravidelné darování krve samozřejmě ochuzuje organismus o některé látky (zejm. železo), proto je třeba dodržovat časové intervaly mezi odběry a doplňovat ztracené látky vhodnou dietou.

A jak jsou chráněni příjemci cenné tekutiny?
Základem ochrany příjemců transfuzních přípravků je výběr vhodných, „bezpečných“ dárců. Na to navazuje vyšetření odebrané krve na známky nejvýznamnějších krví přenosných infekcí (AIDS, infekční žloutenky, syfilis). Nutno ale přiznat, že ani pečlivé laboratorní vyšetření nedává záruku naprosté bezpečnosti (časně po nakažení dárce nemusí být infekce průkazná!). Nedílnou součástí ochrany pacientů je tedy i uvážlivé podávání transfuzních přípravků omezené na situace, kdy je příjemce na ně odkázán.

Jaká je spotřeba krve při operacích?
Při plánovaných operacích se v posledních 10 až 20 letech spotřeba krve výrazně snížila, operatéři volí šetrnější přístup a věnují větší pozornost přípravě pacienta a kontrole krvácení. I při ošetřování vážných úrazů se dnes volí postupy, které potřebu krve omezují. Největší spotřeba transfuzních přípravků je tak při náhle vzniklých krváceních do oblastí, kde je chirurgická kontrola obtížná (např. krvácení do zažívacího traktu při jícnových varixech nebo krvácení z velkých cév při protržení výduti) – v těchto případech si může léčba vyžádat podání transfuzních přípravků vyrobených z krve několika desítek dárců.

Kdo může darovat krev?
Pravidelnému dárci by mělo být 18 až 65 let a měl by vážit minimálně 50 kilogramů. Ženy mohou darovat až 4×, muži 5× ročně. Bližší informace jsou k dispozici například na serveru www.transfuznispolecnost.cz.

Co byste vzkázal těm, kteří o dárcovství krve uvažují?
Aby se neobávali zeptat eventuálně rovnou přijít. Darovat krev je normální.


Další články
Nahoru