V Praze bylo letos zatím 505 případů žloutenky A, nejvíc od roku 2008
4. září 2025 08:58
Přidejte si nás na domovskou „S rostoucím počtem případů hepatitidy A se u pacientů stále častěji setkáváme s velmi závažnými komplikacemi, zejména u osob s chronickým onemocněním jater, poruchou imunity nebo u starších pacientů,“ uvedl Hynek Bartoš, přednosta Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka a 1., 2. a 3. LF UK.
„Výjimkou bohužel nejsou ani úmrtí na hepatitidu A. Jenom letos jich v Česku bylo zaznamenáno 15. Téměř každý týden komunikujeme s resuscitačním oddělením pražského IKEM, protože pro některé pacienty je jedinou šancí na záchranu transplantace jater,“ pokračoval Bartoš.
Transplantaci jater letos kvůli hepatitidě A podstoupil již jeden pacient. Žloutenku typu A lidé podle něj často podceňují, ale nejde o banální onemocnění.
„I v případě relativně lehkého průběhu onemocnění stráví pacient minimálně týden v nemocnici na infekčním oddělení, týdny v pracovní neschopnosti a měsíce bez sportu či jakékoliv větší fyzické námahy,“ upozornil Bartoš. Nemoc se často šíří v sociálně vyloučených lokalitách nebo mezi bezdomovci a drogově závislými.
Od začátku roku do konce srpna vydali pražští hygienici již přes 3 000 rozhodnutí k onemocněním VHA: od nařízení lékařského dohledu, přes zajištění očkování až po protiepidemická opatření na pracovištích, ve školách a dalších kolektivech. Samotných kontaktů nemocných hygienici prověřili mnohonásobně více.
„Zpracování každého případu je velmi individuální. Pokud nemocný nepřišel do styku s dalšími lidmi, může šetření trvat půl hodiny. Pokud se ale jedná například o dítě ze školní třídy, kdy je nutné prověřit všechny spolužáky, kontaktovat jejich rodiče, nařídit lékařský dohled a zajistit očkování, jde někdy o práci na celé dny,“ sdělila ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.
Na probíhající epidemii podle ní nyní již pracuje téměř celý protiepidemický odbor hygienické stanice, tedy zhruba 35 lidí. „Zatím zvládáme vlastními silami, ale se začátkem školního roku může nastat potřeba zapojit i další kolegy z jiných odborů,“ doplňuje Martina Marešová.
S návratem dětí do škol navíc očekávají hygienici další komplikace. „V dětských kolektivech je velmi náročné rychle kontaktovat všechny rodiče, vysvětlit opatření, vydat lékařské dohledy a nabídnout očkování. V létě se stávalo, že jsme dětem museli znemožnit účast na táborech nebo rodiče museli dítě z takové akce dokonce odvézt. Děti dosud tvoří zhruba šestinu z celkového počtu vykázaných případů onemocnění hepatitidou A v hlavním městě,“ sdělila Marešová.
Apeluje na očkování proti hepatitidě A, které zůstává nejúčinnější a dlouhodobou ochranou. O očkování mohou lidé žádat své praktické lékaře nebo navštívit očkovací centra. Potřeba jsou dvě dávky vakcíny proti hepatitidě A. Ta ale není hrazená z veřejného zdravotního pojištění, stojí 1700 korun za dávku. Většina pojišťoven na ně řádově stokoruny přispívá.
Lidé by podle hygieniků měli dbát na zvýšenou hygienu, důraz je třeba klást na mytí a dezinfekci rukou po použití toalety a před jídlem.
