V Praze bylo letos hlášeno před 900 případů lymeské borreliózy
14. září 2026 14:15
Přidejte si nás na domovskou Loni bylo v Česku během září, října a listopadu hlášeno 163 případů klíšťové encefalitidy, tedy téměř čtvrtina všech případů za celý rok. V roce 2023 připadlo na období od září do prosince dokonce 34 % celoročního počtu. Aktuálně letos eviduje SZÚ do konce srpna 460 případů klíšťové encefalitidy a 10 683 případů lymeské borreliózy, přičemž jen během srpna přibylo 125, respektive 2575 případů.
Podzimní vývoj ovlivňuje nejen počasí a aktivita klíšťat, ale také chování lidí. Klíšťata mohou při příznivých podmínkách zůstávat aktivní až do pozdního podzimu a s houbařskou sezonou se zároveň do lesů a přírody vrací více lidí.
Infektologové upozorňují, že právě v letech s bohatou úrodou hub bývá v září a říjnu patrný nárůst případů klíšťové encefalitidy. „Například v letech, kdy se na podzim urodí hodně hub, vidíme v září až říjnu výrazný nárůst případů encefalitidy. Nejvíce onemocnění se objevuje během léta, tedy od června do srpna, nakazit se je však možné i mimo hlavní sezonu – případy se objevují i v listopadu, začátkem prosince nebo už v březnu a dubnu,“ řekl infektolog Aleš Chrdle, primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.
A jak si letos vedou Praha a Středočeský kraj? Ve Středočeském kraji bylo podle statistik SZÚ do konce srpna hlášeno 1 468 případů lymeské borreliózy, v absolutním počtu nejvíce ze všech krajů v Česku. Jen v srpnu bylo hlášeno 314 případů. Klíšťové encefalitidy bylo od začátku roku 21 případů.
V Praze bylo do konce srpna hlášeno 916 případů lymeské borreliózy a 21 případů klíšťové encefalitidy. Jen během července a srpna bylo v hlavním městě hlášeno 385 případů borreliózy.
„Výsledky za první část roku přitom ještě nemusejí napovědět, jak bude vypadat celá sezona. Loni bylo například v září až listopadu hlášeno téměř třikrát více případů klíšťové encefalitidy než během března až května,“ zdůraznil infektolog Chrdle.
Vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí v SZÚ Jan Kynčl upozornil na rozdíl v závažnosti průběhu klíšťové encefalitidy oproti lymeské borrelióze. „U boreliózy existuje léčba pomocí antibiotik a více než 95 procent případů je léčeno doma. Naproti tomu u encefalitidy cílená léčba není k dispozici a téměř 95 procent nemocných vzhledem k závažnosti stavu vyžaduje hospitalizaci,“ sdělil.
Na rozdíl od lymeské borreliózy, u které se riziko přenosu zvyšuje s delší dobou přisátí, se virus klíšťové encefalitidy může přenést už v řádu minut. Rychlé odstranění klíštěte je tedy důležité, ale samo o sobě nemusí stačit. Člověka mohou napadnout různá vývojová stadia klíštěte. Nymfy jsou drobné a snadno přehlédnutelné.
„Mají okolo jednoho milimetru a některé jsou průhledné, takže si jich nemusíme vůbec všimnou, navíc se často po nasátí pustí kůže sama. Riziko přenosu nemocí u těchto malých stádií je ale stejně velké jako u dospělých jedinců,“ upozornil primář Infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle. Značná část pacientů si tedy podle něj přisátého klíštěte nebyla vědoma.
„Zhruba každé druhé klíště v metropoli je přenašečem nějaké infekce, každé třetí přenáší lymeskou borreliózu. Nejvíc infikovaných klíšťat je v parcích, které jsou obklopeny zástavbou a tudíž nositelé zde předávají infekce z generace na generaci," uvedla již dříve Kateřina Kybicová z Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu, která spadá pod SZÚ.
„Z našeho dlouhodobého sledování jsme vypozorovali, že nejvíc klíšťat je v uzavřených parcích. Tu uzavřenost myslím tak, že kolem parku či lesoparku je zástavba, takže hlodavci a další zvířata jsou zde infekcemi dost promořena, přenáší se to z generace na generaci. A pak je tedy jasné, že i klíšťata zde budou infikována ve větší míře,“ sdělila.
