dnes
Pátek - jasno
14°C
zítra
Sobota - obcasny-dest
9°C
pozítří
Neděle - zatazeno
5°C
V Praze 10 byly pojmenovány parky a náměstí, názvy připomínají osobnosti „desítky"
Malešický park byl vybudován v 70. letech minulého století. Tradiční vžité pojmenování největšího parku Prahy 10 je nyní už i formální. Foto: archiv

V Praze 10 byly pojmenovány parky a náměstí, názvy připomínají osobnosti „desítky"

V Praze 10 bylo nově pojmenováno celkem deset veřejných prostranství. Jména vycházejí z tradičních místních označení, a také připomínají významné osobnosti se vztahem k Vršovicím, Malešicím nebo Strašnicím.

„Po roce a půl přípravy a jednání s magistrátem se nám podařilo pojmenovat deset míst na desítce. Vedle zvykových jsme společně s odborníky a občany vybrali několik významných osobností, které mají vztah k naší městské části,“ říká místostarostka Ivana Cabrnochová (SZ), která pojmenování na magistrátu navrhla a prosadila.

Prostor před vršovickým nádražím je nově pojmenován po básnířce Jiřině Haukové a teoretiku umění Jindřichu Chalupeckém, kteří prožili významnou část života v nedaleké Petrohradské ulici. Sochař Ivan Jilemnický, jehož život a dílo je spojeno se Strašnicemi, získá park naproti administrativnímu centru Vinice. Zde jsou umístěny jeho sochy Vodopád a Bouře, pro nedalekou budovu evangelického sboru vytvořil křtitelnici a v Trmalově vile je umístěna jeho socha Řečiště.

„Mimořádná osobnost naší historie – spisovatel, dramatik a vojenský lékař František Langer – má nově svůj park na Bohdalci, český a esperantský básník Jiří Karen bude připomínán parkem v oblasti Na Třebešíně,“ vyjmenovává nové názvy místostarostka Cabrnochová.

Ve Strašnicích dojde také k pojmenování parku po bývalém řediteli strašnického krematoria Františku Suchém. Svou funkci zastával během druhé světové války i v 50. letech. Během obou těchto totalit se v jeho krematoriu spalovali popravení a utýraní odpůrci režimu. Suchý společně se svým synem zachránili jak jmenné seznamy obětí, tak jejich popel, který měl být podle pokynů státních úřadů vysypán na kompost.

Nové cedule s označením veřejných míst by se měly objevit v nejbližších týdnech. Pojmenování nijak nezasáhne občany desítky. Nebude nutné vyměňovat doklady ani firemní vizitky, protože na těchto místech není žádná obytná či kancelářská budova.

Pojmenovávání veřejných prostranství po osobnostech majících vztah k Praze 10 podporuje starosta „desítky“ Bohumil Zoufalík (Nez. pro Prahu 10). „Je dobré pojmenovávat veřejná prostranství po lidech, které pro Prahu 10 něco udělali. Rádi tak podporujeme lokální patriotismus. Díky novým názvům se dostanou osobnosti i do podvědomí těch, kteří o nich doposud nevěděli,“ řekl.

Nová pojmenování míst v Praze 10

1. Dannerův park – Trojúhelníkové náměstíčko mezi ulicemi Sportovní x Žitomírská x Oblouková

Podle Zdeňka Dannera, ředitele Vršovické záložny a mecenáše, kterému Bohemians vděčí za stadion v Ďolíčku. Náměstí se stromy a lavičkami sousedí se stadionem.

2. Park Jiřiny Haukové a Jindřicha Chalupeckého – Park před Vršovickým nádražím mezi ulicemi Vršovická, U Vršovického nádraží a Ukrajinská

Výtvarný a literární teoretik a kritik, esejista, historik umění, překladatel a teoretik Skupiny 42 Jindřich Chalupecký žil od roku 1950 v činžovním domě v někdejší Leningradské ulici číslo 35 v Praze 10. Dnes se ulice jmenuje Petrohradská. Zde s ním žila jeho manželka básnířka a překladatelka Jiřina Hauková. Ve Vršovicích vznikla většina jeho statí a zde přijímal návštěvy z řad malířů a sochařů. Proslul zejména jako autor odborných studií, esejů a publikací zaměřených na smysl moderního umění a jeho místo v soudobé průmyslové společnosti, dále se zabýval novými uměleckými proudy.

3. Park Ivana Jilemnického – Park ve svahu mezi ulicemi Černokostelecká x Na Palouku x Na Výsluní naproti novostavbě Vinice

Ivan Jilemnický byl český sochař, grafik a ilustrátor. Význačnou část své tvorby vyřezával motorovou pilou do dřeva. Člen sochařské skupiny Boháňka. Spoluzakladatel galerie Genesis v Praze na Vinohradech, výtvarný redaktor revue Kámen. Dlouhodobě pobýval v Praze 10, jeho socha je umístěna mimo jiné v Trmalově vile. Čapkova busta od jeho ženy, také obyvatelky Prahy 10, je umístěna v ZŠ Karla Čapka. Jilemnický zemřel v roce 2012.

4. Park Jiřího Karena – Mezi dvěma větvemi ulice Na Třebešíně

Básník Jiří Karen, vlastním jménem Ladislav Podmele, je autorem 21 básnických knih, z nichž dvě byly vydány v němčině a dvě v esperantu. Žil v Praze 10-Malešicích. Časopisecky začal publikovat již v roce 1939. První kniha – Vteřiny zrání – mu však vyšla až v roce 1972. Následovaly sbírky Okřídlený kámen, Plášť do deště, Den laskavý na slova, Ještě jednou žít na zemi, Hledání modrého tónu, Stromy přicházejí do města, Sázka na člověka, Vaše podlaha, náš strop nebo Skřivan zpívá na betonu. Výbor jeho básní vyšel v dílech Čtverec nad přeponou lásky nebo Svět laskavý nejen na slova. Jeho básně obsahují širokou škálu motivů, od zážitků z války, vlasteneckých témat, přes milostnou tematiku a přírodní lyriku až po filozofické myšlenky o životě.

5. Park Františka Suchého – Park mezi ulicemi Nad Olšinami x Nad Primaskou x Za Strašnickou vozovnou

František Suchý byl mezi roky 1932–1952 ředitelem Strašnického krematoria, měl syna stejného jména, který žije dodnes. Za protektorátu v krematoriu začali okupanté spalovat oběti politických vražd z Pankráce i Kobylis. Suchý ml. byl v tom období šestnáctiletý a musel zapisovat jména těch, kteří byli před pár hodinami popraveni. Okupanty bylo zakázáno vyzrazovat jména popravených, museli je pouze evidovat a dokumenty předávat německým úřadům. Popel obětí Suchý st. měl kompostovat, tajně jej však schovával, čímž riskoval život. Během války bylo v ilegální třetí směně zpopelněno kolem 2200 osob, jejichž jména většinou František Suchý starší zaznamenal. Obdobně se choval i po válce až do svého zatčení v roce 1952. Jeho syn stejného jména si za odbojovou činnost odseděl 12,5 roku ve vězení. Pojmenování bylo vytvořeno ve spolupráci se sdružením Post Bellum.

6. Park Františka Langera – Na Sychrově mezi ulicemi Pod Sychrovem, Osnická a Bohdalecká

František Langer byl významný český spisovatel, dramatik a vojenský lékař. V roce 1917 vstoupil do československých legií, kde se stal později šéflékařem 1. pluku legií v Rusku. Po návratu z první světové války přes Japonsko a Čínu (1920) pracoval v Praze jako vojenský lékař, přičemž pravidelně přispíval do Lidových novin. V roce 1925 byla jeho divadelní hra Periferie inscenována v Josefstädter Theater ve Vídni, v režii Maxe Reinhardta. V roce 1939 emigroval přes Polsko do Francie, kde byl šéfem zdravotnictví československé armády, po porážce Francie tuto funkci vykonával v Anglii. V roce 1944 byl s čs. brigádou vyslán na evropskou půdu k obléhání Dunkerque. V roce 1945 se vrátil do Československa ve funkci přednosty zdravotnictva v čs. vojsku v zahraničí. Dosáhl hodnosti brigádního generála. V roce 1947 byl jmenován národním umělcem. Roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy. Do oblasti Slatin, na Bohdalec a Sychrov Langer vyrážel na výlety společně se svými přáteli Karlem Čapkem a Fráňou Šrámkem.

7. Náměstí U Orionky – Nově vzniklý prostor na Vinohradech před bytovou novostavbou mezi ulicemi Korunní a Benešovská

Orionka je zvykové pojmenování tohoto místa, které se odvíjí od názvu cukrářské firmy, která zde měla od roku 1897 svou továrnu. Postupně zde vznikla kancelářská budova od stavitele Karla Horáka a tovární objekt – oba v pseudorenesančním slohu. Roku 1901 se podnik stal akciovou společností, která se zaměřila na výrobu čokoládových tabulek. Obaly zboží navrhoval známý grafik Josef Wenig. Roku 1913 stavitel Josef Domek realizoval směrem do Korunní ulice objekt v duchu moderny, který se roku 1925 adaptoval dle plánů Otakara Novotného. Slovní ochranná známka Orion byla zaregistrována roku 1914.

8. Park Pod Rapidem – Trojúhelníkový park mezi ulicemi Pod Rapidem, Nad Primaskou a Ruská

Zvykové označení tohoto prostoru podle tradičního sportovního klubu, který zde sídlí a který zřejmě zanikne při výstavbě traumacentra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

9. Park Na Solidaritě – Mezi ulicemi Černokostelecká, Turnovského, Solidarity a Brigádníků

Park Na Solidaritě je zvykové označení tohoto místa.

10. Malešický park – Rekonstruovaná zelená plocha mezi ulicemi Malešická, Bydžovského, Cerhenická a U krbu

Tradiční vžité pojmenování největšího parku Prahy 10, který je nyní bez formálního jména.


Další články
Nahoru