V popelnicích končí velké množství železného odpadu, který tam nemá co dělat. Švára ukázala důkaz
26. února 2021 14:27
Přidejte si nás na domovskou V popelnicích často nekončí jen směsný odpad, ale i různě velké kovové předměty jako třeba hrnce, víčka, plechovky či konzervy. Naprostá většina pražského směsného komunálního odpadu putuje rovnou do malešického Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a škvára jako konečný produkt spalování je tak plná železného odpadu.
V loňském roce bylo prostřednictvím magnetických separátorů vytříděno 5440 tun železných kovů, které by jinak skončily na skládce
Škvára tvoří hlavní koncový produkt po spálení odpadu. Spálením tuny odpadu vznikne průměrně okolo 200 kilogramů škváry. Škvára je materiál, který je tvořený nespalitelnými pevnými částicemi obsaženými již v odpadu (sklo, kovy) a sekundárními produkty spalování. Částice v ní obsažené mohou mít od desetin milimetru až po ty o velikosti několik centimetrů.
Historicky byla škvára převážně skládkována či využívána jako materiál pro technické zabezpečení skládek. V posledním desetiletí se pohled na škváru jako na odpad dramaticky změnil. Škváru je možné využít v různých aplikacích stavebního průmyslu, stejně tak jako cenný zdroj náhrady primárních surovin.
Účinnost separace kovů meziročně vzrostla zhruba o 1500 tun. Tím se zvýšila výtěžnost z původních průměrných dvanácti kilogramů vyseparovaného železného šrotu z tuny směsného komunálního odpadu až na téměř 20 kilogramů.
„Při celkovém ročním využití cca 285 000 tun směsného komunálního odpadu, které byly do ZEVO Malešice v roce 2020 dovezeny, se jedná o úctyhodných 5440 tun železného šrotu. Ten tak neskončil na skládce, ale byl předán do kovohutí k opětovnému využití. Toto od skládky zachráněné železo tak velkou mírou přispělo k navýšení využívání druhotných surovin a od toho i odvislou úsporu oxidu uhličitého (CO2),“ sdělil ekolog ZEVO Malešice Tomáš Baloch.
Optimalizace linky byla vlastně vedlejším produktem projektu, na kterém ZEVO Malešice spolupracuje s Ústavem chemických procesů Akademie věd. Projekt se týká účinné separace barevných kovů, přičemž v první fázi bylo nutno „odstranit“ veškeré železo, které je rušivým elementem technologie vířivých proudů využívané k separaci barevných kovů.
Úspěch tohoto „vedlejšího efektu“ ve zkratce spočíval v optimalizaci náklonů magnetů, výměně materiálu násypek na nemagnetickou ocel, ale hlavně doplnění linky o třetí stupeň magnetického dočištění. Prakticky každý z těchto kroků, které byly prováděny postupně mezi lety 2016 až 2019, se okamžitě promítl do viditelného zvýšený výkonů separace.
„Očištění škváry o cenné a znovu využitelné komodity je dalším milníkem na cestě k městské cirkulární ekonomice. Zároveň je to ukázkový příklad toho, jak lze s odpadem nakládat jako se zdrojem. Jsem přesvědčen, že inovace budou v ZEVO i nadále pokračovat. Přesto prosím Pražany, aby dbali na to, co vyhazují do popelnic na směsný odpad,“ dodal náměstek pražského primátora pro bezpečnost a životní prostředí Petr Hlubuček.
ZEVO Malešice ročně zpracovává směsný komunální odpad z metropole a vybraných částí Středočeského kraje. Popelářské vozy vysypou odpad do skladovacího „bunkru“, odkud je prostřednictvím dálkově ovládaných jeřábů nakládán rovnou na pásové dopravníky vedoucí do kotlů.
„K žádnému mechanickému ani ručnímu třídění odpadu zde nedochází, jak se můžete občas dočíst v některých facebookových skupinách a internetových diskusích. Zároveň – a to zdůrazňuji – zde primárně nekončí tříděný odpad z barevných popelnic, jejich obsah je totiž ještě dotřiďován a využitelná část následně recyklována,“ sdělil Radim Mana, tiskový mluvčí Pražských služeb (PSAS).
PSAS zajišťují svoz a zpracování odpadu pro zhruba dvě třetiny metropole. Od roku 2018 je jediným vlastníkem firmy Praha, když město vytěsnilo drobné akcionáře. Zbytek svozu odpadu v Praze zajišťuje například AVE CZ podnikatele Daniela Křetínského a další firmy.
