V ordinacích praktiků přibývá lidí s panickými ataky, úzkostmi a depresemi

„Pracovní den začínáme výtěry na covid – až pak přijdou na řadu běžné odběry krve. Dopoledne řešíme hlavně akutně nemocné pacienty a kontrolujeme pacienty dlouhodobě nemocné – diabetiky, hypertoniky, kardiaky. Děláme stále také preventivní prohlídky nebo prohlídky pro posudkové účely. Pacienti s podezřením na koronavirus mohou do ordinace vstoupit jen v domluvený čas a odděleně od ostatních, “ popisuje Dejdarová a dodává, že přibývá také pacientů s psychickými problémy, jako jsou panické ataky, úzkosti a deprese.

„Odpoledne přicházejí objednaní pacienti a současně i výsledky z laboratoří – tím začíná další covidové kolečko. Voláme pacientům, kteří jsou pozitivní na koronavirus, a řešíme s nimi, jak zajistit izolaci či karanténu, vystavujeme elektronické neschopenky a karantény, píšeme žádanky na testy kontaktům nemocných. Také lidem vysvětlujeme, jak postupovat v léčbě, jak sledovat vývoj stavu nebo co dělat při jeho zhoršení,“ říká Dejdarová.

Od podzimu zaměstnává další zdravotní sestru. V běžném obsazení ordinace, tedy jeden lékař a jedna sestra, se provoz nedal zvládnout. Naději na zlepšení situace spatřovala ve vakcíně proti koronaviru. Realita je však jiná, než čekala.

„Vakcín není dostatek a organizace očkování je v rukou politiků všech úrovní, od ministerstva po kraje. Spoustu času a energie teď věnujeme snaze vyřešit problém, který stát vytvořil komplikovaným systémem očkování,“ podotýká Dejdarová, která například kvůli očkování obtelefonovala své pacienty a sama registrovala ty, kteří to nezvládali.

V dalších dnech pak zjišťovala, zda se zájemci o očkování mají jak dostat do patnáct kilometrů vzdáleného očkovacího centra. „Považuji za nesmyslné a vysoce rizikové, že naše seniory, které držíme dlouhodobě v izolaci z obavy, aby se nenakazili, vozíme do velkokapacitních očkovacích center. Ve snaze ochránit je očkováním je vystavujeme riziku nákazy,“ říká lékařka, které pacienti často volají právě i s dotazy ohledně očkování. Lidé se ptají, jestli se mají očkovat, dotazují se na konkrétní vakcíny nebo chtějí konzultovat možné nežádoucí účinky.

Kromě zodpovídání dotazů také denně vyvrací fake news, kterými její pacienty zásobují sociální sítě a přátelé a známí přes řetězové e-maily. „Začínáme být unavení, na život mimo ordinaci nezbývá mnoho prostoru. Už několik měsíců trávíme v práci dvě až tři hodiny denně navíc, pracujeme i o víkendech a svátcích – buď na pohotovosti, nebo komunikujeme s našimi pacienty přes email a telefon,“ říká lékařka a zmiňuje další problém.

„V poslední době narážíme na značnou neochotu pacientů hlásit své kontakty. Snažíme se apelovat na jejich zodpovědnost, ale míra nedůvěry k oficiálním institucím a neochota dodržovat omezující opatření v poslední době narůstá,“ upozorňuje Dejdarová. 

Lidé mají podle ní nedůvěru k tomu, jak systém funguje. Nepomáhají tomu právě ani zmatky kolem očkování. „Pacienti stejně jako my nerozumí tomu, proč stát nevyužívá běžné cesty, jakými bývá očkování zajištěno. Každý podzim například zvládáme při běžném provozu naočkovat stovky pacientů proti chřipce,“ uzavírá.