V Obecním domě se děkovalo dárcům kostní dřeně, v Česku bylo už přes tisíc odběrů
27. dubna 2025 12:01
Přidejte si nás na domovskou Ocenění předal všem loňským dárcům primář HOO FN Plzeň a vedoucí lékař registru Pavel Jindra s Janou Navrátilovou, vedoucí koordinačního centra registru. S videozdravicí se na dálku připojil také prezident republiky Petr Pavel a herec Ondřej Vetchý, který je dlouholetým podporovatelem programu dárcovství krvetvorných buněk.
Cenu za nejvýznamnější podporu programu dárcovství kostní dřeně si odnesl studentský spolek Mise naděje, díky kterému již několik let registr získává nové dárce z řad studentů vysokých škol.
„Těší mě, že stejně jako v minulých letech jsem mohl i nyní osobně poděkovat dárcům krvetvorných buněk na slavnostním galavečeru v krásném prostředí Obecního domu. Jsou to totiž právě oni, koho můžeme bez nadsázky považovat za hrdiny, bez jejich solidarity, odvahy a ochoty bychom mohli jen stěží plnit naše poslání a pomáhat těžce nemocným,“ uvedl ředitel ČNRDD Daniel Pagáč.
O hudební doprovod večera se postarali významná česká harfistka Kateřina Englichová spolu s hobojistou Vilémem Veverkou.
„Nejemotivnější částí večera byl však bezesporu moment, kdy se poprvé setkala vyléčená pacientka Anna Pudíková se svým dárcem Petrem Pinkerem,“ dodala Conková.
V Česku bylo podle ČNRDD ke konci letošního března 136 545 přes zaregistrovaných dobrovolných dárců, ve světě pak 42,2 milionu. Registry po celém světě jsou propojeny a úzce spolupracují, bohužel zhruba pro každého čtvrtého pacienta se vhodný dárce nenajde nebo se najde příliš pozdě.
Od začátku existence registru se v Česku ke konci minulého měsíce uskutečnilo 1091 odběrů krvetvorných buněk. Z toho bylo 654 odběrů pro tuzemské a zbytek pro zahraniční pacienty. Naopak v zahraničí doposud proběhlo 1454 odběrů pro pacienty v Česku.
Kdo chce vstoupit do registrů dárců kostní dřeně, musí být ve věku 18 až 35 let a být zdravý. Zájemce o zápis vyplní dotazník – osobní údaje, nemoci, s kterými se léčí. Pak mu vezmou sestřičky kapku krve nebo mu vatovou tyčinkou vytřou ústa.
Výsledek je uložen v počítačové databázi do doby, než je potenciálnímu dárci 60 let, kdy ho počítač automaticky vyřadí. Většinou se už nic víc nestane, protože pouze jedno procento dobrodinců zapsaných v registru se shoduje s nemocným a stane se skutečným dárcem.
V případě unikátní shody s transplantačními znaky nemocného je člověk zapsaný v registru požádán o darování krvetvorných buněk. Nutit ho k tomu samozřejmě nikdo nemůže a konečné rozhodnutí je jen na něm.
A jak se transplantace kostní dřeně provádí? Dnes existují již dva způsoby. Tím tradičním je, že dárci se v narkóze odsaje jehlami z dutiny pánevní kosti takzvané krvetvorné buňky, které jsou tekuté a na první pohled nerozeznatelné od normální krve. Odsaje se přibližně pět procent celkového množství, které si tělo dárce samo bez problému maximálně do jednoho měsíce dotvoří. Novější metodou je získáni krvetvorných buněk ze žilní krve procesem, kterému se říká separace. Je to podobné jako u dárcovství plazmy.
