V některých pražských nemocnicích mírně přibylo pacientů kvůli horku

Fakultní Thomayerova nemocnice v Krči funguje jako spádová nemocnice pro zhruba půl milionu obyvatel jihovýchodního okraje metropole a přilehlých částí Středočeského kraje. „V souvislosti s vlnou veder jsme zaznamenali vyšší počet pacientů s nejrůznějšími zdravotními problémy, které souvisí s aktuálními vysokými teplotami," sdělil mluvčí nemocnice Petr Sulek. Podle něj ale situace ve srovnání s loňským létem není neobvyklá.

„Nejčastěji se jedná o různé zažívací obtíže, problémy s dýcháním zejména u starších lidí, obtíže mají astmatici, potíže s dehydratací či krevním tlakem a podobně," uvedl.

Kromě horka nemocnici zaměstnávají i další typicky letní pacienti. Urgentní chirurgická ambulance se podle něj v poslední době potýká z vysokým počtem pacientů se zlomeninami nebo naraženinami po pádech a nehodách, kromě automobilů také z motocyklů nebo elektrokoloběžek. „Vyšší nehodovost je bohužel typická pro letní období a z toho důvodu je opravdu nutné dbát na zvýšenou opatrnost a zbytečně neriskovat," dodal.

Nehody se podle Sulka nevyhýbají ani dětem, rizikové pro ně mohou být například trampolíny, dětské houpačky nebo koupaliště. „Zdravotníci na našem urgentním příjmu dětské chirurgie a traumatologie týdně ošetří či hospitalizují několik dětí s různými zdravotními problémy," sdělil Sulek.

Mírný nárůst počtu pacientů v souvislosti s horkým počasím podle mluvčí Adély Davidové eviduje také urgentní příjem Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). „Nejčastěji se objevují případy dehydratace a srdečních obtíží u seniorů. Zhruba polovinu pacientů přivážejí sanitky, druhá polovina pak přijde na urgentní příjem sama," uvedla. Výhodou pro pražské nemocnice podle ní je, že se nyní velká část obyvatel Prahy zdržuje mimo hlavní město.

Podle mluvčí Nemocnice Na Homolce Martiny Dostálové se i tam zvýšily počty ošetření související s dehydratací nebo přehřátím organismu. „Přesné statistiky nemáme, ale současné velmi teplé počasí špatně snáší zejména pacienti s chronickými nemocemi," doplnila.

V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), který se specializuje na transplantace orgánů, nemoci srdce nebo diabetes, podle náměstka ředitele pro léčebně preventivní péči Libora Janouška zásadní navýšení akutních příjmů nezaznamenali. „Nejhůře vedro snáší pacienti před a po transplantaci orgánů, velkých chirurgických výkonech, ale i po větších kardiologických i jiných zákrocích," uvedl. Těmto pacientům může uškodit nedostatek, ale i nadbytek tekutin.

Většina lidí, kteří mají kvůli horku zdravotní potíže, se potýká s nevolností, malátností, bolestí hlavy a dalšími příznaky přehřátí či dehydratace vlastními silami. První pomocí je podle doporučení Státního zdravotního ústavu (SZÚ) umístění do stínu a ochlazování, například namočeným ručníkem nebo i vlažnou sprchou. Tekutiny se při úžehu mají podávat jen po doušcích.

Jako prevenci odborníci doporučují světlé oblečení z přírodních materiálů, dostatek tekutin a lehkou stravu. Lidé by se také neměli vystavovat slunečnímu záření především mezi 11:00 a 15:00, kdy jsou sluneční paprsky nejintenzivnější. Důležité je také používat kvalitní opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem, mít sluneční brýle a pokrývku hlavy.