V Motole provedli unikátní operaci metodou, která může paraplegickým pacientům umožnit vstát

Metoda míšní stimulace se již 50 let používá k léčbě chronické neztišitelné bolesti. Prostřednictvím elektrody zavedené do páteřního kanálu spojené s generátorem elektrických impulzů jsou stimulovány zadní míšní kořeny, což vede ke snížení vnímání bolesti.

Postupně se začala tato metoda využívat i u pacientů po poranění míchy. Vědci ve Spojených státech zjistili, že pokud se elektroda uloží do oblasti, kde z míchy odstupují nervy spojené se svaly dolních končetin, je možné pomocí stimulace tyto svaly aktivovat a vyvolat tak pohyb končetiny.

Stimulace tedy probíhá pod úrovní původní míšní léze, a to v oblasti, která není funkčně poškozená, ale nemohou do ní vstupovat žádné signály z vyšších center.
V posledních dvaceti letech byly opakovaně publikovány práce, které popisují využití epidurální míšní stimulace k obnovení stoje a chůze na kratší vzdálenost, a to i u pacientů, kteří měli po poranění míchy úplnou ztrátu pohybu dolních končetin.

Převratné je rovněž zjištění, že u některých z nich došlo po několikaměsíční stimulaci k obnovení aktivního (vůlí ovládaného) pohybu na končetinách. Na pracovišti Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol zahájili lékaři po několikaměsíční přípravě ve spolupráci s Neurochirurgickou klinikou 2. LF UK a FN Motol a Centrem pro léčbu a výzkum bolestivých stavů projekt epidurální míšní stimulace.

„K první stimulaci míchy jsme indikovali 32letého pacienta s kompletní míšní lézí po zlomenině 4. a 5. hrudního obratle, kterou si způsobil při pádu na kole před třemi lety,“ uvedl Jiří Kříž, primář Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol.

„Elektrodu jsme zaváděli pod RTG kontrolou, její uložení bylo relativně složité, protože musí být přesné nejen co do výšky, ale i co se týče stranových odchylek,“ vysvětlil operatér Ondřej Bradáč, primář Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol.

Třetí den po implantaci neurostimulátoru byla zahájena stimulace různých svalových skupin dolních končetin v odlehčených polohách na zádech a na boku. Pacientovi byly postupně upravovány stimulační parametry pro pohyb proti gravitaci a aktivní svalovou podporu ve stoji.

„Nyní bude probíhat dlouhodobá rehabilitace s cílem stimulovat i složitější svalové souhry a využít stimulaci pro aktivní stoj, v ideálním případě i pro kratší chůzi s pomůckami,“ dodal primář Kříž.

„Když se zapne systém, vnímám, že se děje nějaký pohyb, byť zatím jen v minimální míře, uvidíme časem, zda se odezva vylepší. Přinejmenším mi to umožňuje rehabilitovat části těla, které necítím a nehýbu s nimi, což je skvělé z dlouhodobého hlediska, pokud chci zachovat funkčnost svalů,“ řekl pan Mikuláš, první operovaný pacient.