
V kostře devítitunového plejtváka se našla připomínka bombardování Prahy na konci války
21. prosince 2020 10:03
Jedinečnost velrybího exponátu je nejen v jeho kosterní kompletnosti včetně jazylky a rudimentu pánve a stehenních kostí, ale i v zachování některých měkkých tkání, které jsou celosvětovým unikátem. Konce předních končetin zdobí zbytky kůže ploutví a mezi jednotlivými obratli se nachází zachovalé meziobratlové ploténky.
„V průběhu času ale začala kostra plejtváka, která nebyla odborně preparována, postupně degradovat, a bylo zřejmé, že bez restaurátorského zásahu jí hrozí zkáza,“ vysvětluje důvody restaurování kostry kytovce anatom a antropolog Anatomického ústavu 1. LF UK Andrej Shbat, vedoucí restaurátorského týmu.
Kostra kytovce v muzeu Anatomického ústavu 1. LF UK patří s největší pravděpodobností plejtváku malému (Balaenoptera acutorostrata), který je nejmenším zástupcem čeledi plejtvákovitých.
I tak ale tyto velryby dosahují hmotnosti devíti tun. Podle anatomů z 1. LF UK však zatím nelze vyloučit, že se jedná o plejtváka jižního (Balaenoptera bonaerensis), protože určení na základě klasického kosterního popisu je sporné. Jasno bude až po DNA determinaci, která probíhá.
Není také jasné, kdy byl plejtvák do sbírek zařazen. S největší pravděpodobností to bylo v druhé polovině 19. století, jenže část univerzitního archivu, která mapuje toto období, na konci druhé světové války shořela.
S určitostí se však ví, že počátkem 20. století již byl kytovec ozdobou anatomického muzea. Na konci druhé světové války byla při bombardování Prahy a Karlova náměstí zasažena tlakovou vlnou i budova Anatomického ústavu.
Během restauračních pracích byly v kostech plejtváka nalezeny drobné úlomky skla, které se tam zasekly při bombardování. Exponát je tak zároveň významným monumentem pohnutých dějin 20. století.
Během restaurování byla inovována i forma prezentace kostry, která byla nově osvětlena bodovými světly a nová je také audiovizuální technika. Změny se dočkal závěsný systém kolejnic, lanových táhel a přirozenější polohy předních končetin zrestaurované kostry.
Hlava plejtváka dnes směřuje ke vchodu do muzea a poskytuje návštěvníkovi pohled přímo na jeho lebku. Po stranách kostry plejtváka jsou umístěny kostry moroně indického (Dugong dugon) a delfína skákavého (Tursiops truncatus) z místních sbírek.
Obě kostry slouží jako výukový srovnávací materiál různých mořských savců. Vše odpovídá moderním trendům v prezentaci muzejních exponátů.
Restaurování, které provedla společnost Prudencia 97 společně s Akademií výtvarných umění, Slezským zemským muzeem v Opavě a Ústavem chemické technologie restaurování památek VŠCHT v Praze, bylo umožněno díky grantové podpoře Ministerstva kultury České republiky (ISO D) a darům několika mecenášů.
Chystá se nová koncepce muzea
Restaurováním kostry kytovce aktuální práce v anatomickém muzeu nekončí. Do budoucna tu plánují sjednotit a zmodernizovat osvětlení a nová koncepce muzea bude více respektovat takzvané vývojové procházky. Ke kostře plejtváka budou doplněny i kostice, které jsou pro tohoto živočicha typické.
Anatomická muzea jsou nedílnou součástí anatomických ústavů na lékařských fakultách. Muzeum srovnávací anatomie na 1. LF UK má více než dvousetletou tradici, i když vlastní budova je stará „pouze“ téměř 150 let.
Pražské muzeum patří k nejrozsáhlejším muzeím tohoto typu v Evropě. Kromě očekávaných preparátů lidské anatomie obsahuje i rozsáhlou sbírku zvířecích preparátů od bezobratlých živočichů po lidoopy.

Čtěte také:
Muzeum poprvé restauruje kostru plejtváka myšoka
Započatá renovace má za cíl zkvalitnit tuto jedinečnou univerzitní sbírku nejen pro studenty, ale i veřejnost. „Rádi bychom poděkovali všem, kteří se podíleli na zrestaurování kostry plejtváka a jejím zavěšení, na modernizaci osvětlení i zapojení audiovizuální technologie do expozice, protože bez těchto lidí by se dílo nepovedlo. Naší povinností je starat se o dědictví, které nám tu bylo zanecháno, aby mohlo i nadále sloužit všem, kteří o to mají a budou mít zájem,“ dodává profesor Smetana.