V Praze začíná být nedostatek praktiků, dostupnost zhoršil i příchod Ukrajinců

Podle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb je v Praze asi 800 praktických lékařů pro dospělé, 270 pro děti a přes 1100 zubních lékařů.

Už v roce 2017 podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v Praze zavřelo o 12 ordinací praktických lékařů pro dospělé a děti víc, než bylo otevřeno nových.

Důvodem je i vysoký věkový průměr lékařů. Dětským praktikům v Praze bylo v té době v průměru 58 let, 45 procentům nad 60 let a pětina v důchodovém věku nad 65 let.

Situace se dál zhoršuje. V současné době je více než 60 let polovině z 230 dětských praktických lékařů v Praze, takže pravděpodobně do několika let odejdou do důchodu.

„V některých městských částech se nedaří místa obsadit. Praktičtí lékaři tam odcházejí do důchodu, aniž mají komu svou ordinaci předat," řekla ČTK místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Hana Cabrnochová.

Na magistrátu je podle ní uloženo přes 800 karet dětí, jejichž lékař skončil bez náhrady. Sehnat nového bývá problém třeba v místech, kde vzniká nová výstavba a lékaři v okolí už nemohou z kapacitních důvodů další děti registrovat.

„Dařilo se nám to dosud kompenzovat nárůstem počtu dětí na jednu ordinaci, ale to nejde donekonečna," dodala. Na jednu ordinaci jich v Praze připadá průměrně zhruba 1000.

„Při stoupajícím počtu dětí se již obtížně daří stihnou provádět všem preventivní prohlídky a očkovat, zvládnout nárůst infekčních onemocnění bez rozšíření praxe a zapojení dalšího kolegy. Mladých nástupců ale máme nedostatek," dodala.

Situaci letos zhoršila vlna ukrajinských uprchlíků, z nichž velká část pobývá právě v Praze. Podle odhadů tam bylo v červnu kolem 30.000 ukrajinských dětí, na každou ordinaci by jich tedy připadalo průměrně více než sto.

První nápor podle Cabrnochové sice pomáhaly dětským ordinacím zvládnout nemocniční UA pointy, teď ale už Ukrajinci hledají lékaře, na kterého se mohou obracet pravidelně. „Se zdravými kojenci a batolaty nechtějí na prevence a očkování nebo pro posudky do škol a školek chodit do nemocnice," uvedla.

Péče o cizince je i časově náročnější. „Je potřeba tlumočení a další administrativní práce navíc. Některé ordinace zaměstnávají i ukrajinské zdravotníky, kteří s tím pomáhají," řekla lékařka.

Zdravotní pojišťovny jim ale platí jen za vykázanou péči, bez paušální úhrady, a tyto problémy nezohledňují. Podle Cabrnochové by pomohly dotace na tyto administrativní pracovníky nebo finanční podpora ordinací, které pro ukrajinské děti rozšíří pracovní dobu.

Podobně se často ukrajinskými pacienty setkávají ve svých pražských ordinacích i praktičtí lékaři pro dospělé. „Akutní pacienty i neregistrované ošetřují všichni lékaři, nemáme signály, že by se některým pacientům nedostalo potřebné péče," řekla ČTK praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

Zájem registrovat se k praktickému lékaři je podle ní v poslední době větší než dřív. „Mnoho lidí si teprve během pandemie uvědomilo, že je důležité mít registrujícího praktického lékaře, a také, že je důležité, aby byl pokud možno v místě bydliště pacienta," dodala.

Město by podle ní mohlo kapacity ordinací zmapovat a zřídit infolinku, na kterou by se mohli obracet. Pomohlo by podle ní také to, kdyby platilo dopravu nepohyblivých seniorů žijících doma do ordinací nebo se zaměřilo na zdravotní gramotnost, například pořádáním besed.

„Užitečné by bylo také zajistit tlumočníky či doprovod k vyšetření pro uprchlíky z Ukrajiny v našich ordinacích," doplnila.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler připomněl, že odpovědnost za zajištění lékaře pro svého pojištěnce nesou zdravotní pojišťovny. „Tedy stomatologů je (podle nich) v Praze asi dostatek a získat smlouvu není automatické. Na pojišťovny je velký politický tlak, aby stomatology vytlačily na venkov," sdělil ČTK. U zubaře bez smlouvy s pojišťovnou si lidé péči platí sami.

Město by se podle něj mohlo na vyšší dostupnosti podílet finančně. „Pokud by Praha měla pocit, že zubní lékaři někde chybějí, osobně si myslím, že se to týká pohotovostí a péče o určité skupiny obyvatel, má spoustu peněz na řešení," doplnil.

Kromě stárnutí praktických lékařů analýza ÚZIS ukázala, že v Praze je naopak velká nabídka specializované péče, kterou čerpají i lidé z jiných regionů. Podíl mimopražských pacientů činí až 45 procent.

Například do Fakultní nemocnice v Motole podle ředitele Miloslava Ludvíka jezdí asi třetina pacientů ze Středočeského kraje. Z přilehlých okresů vozí do pražských nemocnic pacienty také středočeská záchranná služba.

Město by podle Ludvíka mohlo nemocnicím pomoci například s parkováním kolem FN Motol a Nemocnice Na Homolce. „To jedna z věcí, kterou například v Brně běžně magistrát řeší. Určitě by stálo za to, aby město investovalo do velkého parkoviště. Koneckonců i vzhledem k tomu, že v Motole je konečná stanice metra," řekl Ludvík.

Podle vinohradské nemocnice by pomohly městské dotace do zdravotní péče o seniory nebo děti, podpora zaměstnanců nemocnici prostřednictvím bytů, jeslí či školek. „Nebo užší spolupráce s Městskou policií při řešení opilých a agresivních klientů," uvedla mluvčí nemocnice Tereza Romanová.