V době výplat si Pražané vymýšlejí přepadení
25. února 2013 08:47
Legendou zoufalé oběti se začali kriminalisté okamžitě zabývat a do případu se poměrně rychle začaly vnášet jisté pochybnosti. A tak policisté mladíka znovu vyslechli a měl pravdu jen tehdy, když se ve svých prolhanostech spletl.
„Navíc jsme zjistili, že údajně odcizený telefon byl užíván ještě šest dní po oznámené loupeži. A určitě ho nepoužíval pachatel,“ popisoval Martin Beránek, šéf libeňských detektivů.
Lhář při opakovaném výslechu nakonec kápl božskou. Peníze probendil s přáteli v jistém klubu v centru metropole a peněženku s platebními kartami v opilosti kdesi ztratil. Jediné, co se zakládalo na pravdě, byla rychlá blokace karet. „Bál se hněvu rodičů a tak si přepadení vymyslel,“ uvedl detektiv případ na pravou míru.
Zmíněný příběh se ale řadí k těm nejběžnějším, které může lidská fantazie vytvořit. Mnohem „zábavnější“ jsou od lidí nadaných herectvím či jiným způsobem exhibicionismu.
Je-li navíc kombinovaný smyslem pro vypočítavý kalkul, to už musí policie hodně zpozornět. Protože tito oznamovatelé jsou zprvu velice věrohodní. Své o tom vědí třeba kriminalisté z prvního pražského obvodu.
Politika by prý manželka určitě zabila
„Policejní hlídku zastavil zkrvavený, téměř nahý muž. Ohlásil jí, že byl surově přepaden a oloupen třemi ženami, které využily jeho dočasný hendikep. Měl totiž ruku v sádře, takže se prý nemohl adekvátně bránit,“ uvedl nejmenovaný detektiv.
Oznamovatele zanechaly útočnice jen ve spodním prádle a potrhané košili. „Vypadal opravdu zuboženě, a v centru města jsme podobných případů brutálních cizinek opravdu několik měli,“ pokračoval nejmenovaný detektiv.
Následoval výslech, lékařské ošetření, i šatstvo na zapůjčení se nějaké našlo. Policejní motorizované hlídky začaly pročesávat centrum Prahy. Po útočnicích ani stopy.
„Jeden z kolegů si pak všiml, že v kapse košile má oznamovatel jakýsi pomuchlaný letáček. To blízký nevěstinec na něm nabízel své menu. A nic levného tam zrovna nebylo. Krom toho, že popisovaný způsob přepadení by zvládla snad jen reprezentantka bojových sportů,“ vzpomínal policista.
Podle něj se pak kriminalisté vydali do nevěstince a pravda se pak valila proudem. Nejbrutálnější byl k tamním služebnicím rozkoše totiž sám oznamovatel a ochranka nevěstince s ním pak měla dost práce.
Svršky pak za hostem vyházela na ulici, o které jinak dobře situovaný a prý politicky silně exponovaný muž záměrně nejevil zájem. To aby jeho pozdější falešná výpověď měla reálný základ pro corpus delicti, čili policejně zajištěné důkazy.
„Dotyčný nás neoblafl a byl stíhán za přečin výtržnictví,“ uzavřel dobře informovaný zdroj, s tím, že i tento muž se ke všemu potom přiznal. Jen se to prý nesměla dozvědět jeho manželka – prý by ho za rejdy v nevěstinci dozajista zabila.
Falešný případ stojí policii až patnáct tisíc
Nabízí se tak logická otázka, jaký postih vlastně falešnému oznamovateli hrozí. „Dopouští se přestupku podání křivého vysvětlení, za což může být pokutován. Vzhledem k vzestupu těchto oznámení finanční postih už s největší pravděpodobností udělovat budeme,“ poznamenal Martin Beránek. V jaké výši, to policista ze strategických důvodů neupřesnil.
Pro polici to ale znamená nezanedbatelný problém – falešné oznamky vyšetřovatele připravují o čas a samozřejmě že i policejní práce není zadarmo. Hodiny strávené na „místě činu“, výslechy, opět hodiny práce.
Nemluvě o následných expertízách, zda se loupeže nedopustila například osoba z policejní evidence. Konečný výsledek nula. Náklady na jeden takový případ se podle policejních propočtů odhadují na dvanáct až patnáct tisíc korun.
Podobné situace zažívají policisté téměř ve všech pražských obvodech a zvažují možnost návrhu zákona, aby ten, kdo falešné oznámení podal, nesl pak tíhu veškerých finančních nákladů spojených s prošetřením případu.
Vůbec největší rekord v počtu nahlášených falešných přepadení byl v roce 2010 – v jednom týdnu rovných dvanáct. Děje se tak většinou kolem desátého dne v měsíci. Což je zpravidla termín výplat.