V centru Prahy se dochovaly historické ochranné patníky, rekordman vyplazuje jazyk
19. ledna 2020 16:45
Přidejte si nás na domovskou 
Patníky mají zajímavé tvary a velikosti, některé jsou ozdobeny a zaslouží si pozornost chodců. Ti v centru zaměřují svůj zrak směrem nahoru na fasády domů a historických památek, ale minimálně na některých místech dělají chybu.
Jako například na rohu ulic Husova a Na Perštýně. Zde je nepřehlédnutelný patník, jehož vrchol tvoří vytesaná hlava s vyplazeným jazykem. Traduje se, že se patník posmíval odraženým kolům honosných kočárů. Je to největší a údajně i nejstarší patník v Praze, starý může být zhruba 600 let.
Patníky jsou vyrobeny z různých materiálů, podle toho, v jakém období vznikly. Nejstarší jsou z pískovce, u těch luxusnějších byl k výrobě použit mramor. V průběhu staletí byla používána i žula, později železo.
Patníky v úzké uličce Stříbrná
Patníky jsou rozesety hlavně po Malé Straně a Starém Městě. Jsou ve tvaru koule, válce, kvádru, jehlanu, nebo třeba kužele. Některé jsou složeny z více dílů či stupňů a mají zdobení a opracování.
Vysoké a často pěkně zdobené jsou patníky chránící rohy budov. To je ostatně i případ zmíněného patníku s vypláznutým jazykem. Menší a tvarem jednoduché patníky jsou v párech u vjezdů do dvorů budov. Ty jsou dnes nejvíce ohroženy, protože vjezdy jsou často úzké a moderní auta příliš velká.
V historickém centru Prahy jsou před některými paláci k vidění patníky uspořádané do řad. Jde například před Buquoyským velký palácem na Velkopřevorském náměstí, Toskánským palácem v horní části Hradčanského náměstí nebo Lobkovickým palácem ve Vlašské ulici.
Patník na rohu ulic Zlatá a Liliová
Někde v Praze jsou patníky umístěny zdánlivě nelogicky, už při prvním pohledu je zřejmé, že nemohly plnit ochrannou funkci. Je možné, že takové patníky sloužily k uvazování koní.
Někde jsou patníky k vidění ve velmi úzkých uličkách, ve kterých se povozy dostávaly do těsné blízkosti domů. To je třeba případ ulic Řetězová a Týnská na Starém Městě.
Patníky jsou k vidění i oblastech rozšířeného centra, na Žižkově nebo v Karlíně. V době instalace patníků na tato území se však jednalo o pražské periferie.
