Dnes Pondělí - jasno -2°C
Zítra Úterý - oblacno -2°C
Pondělí 10. 2. 2025
Svátek má Mojmír
Pražské drby
Co se v Praze povídá aneb Tak trochu jiný pražský bulvár
Pro inzerenty
Inzercí na serveru www.prazskypatriot.cz cílíte na pražské zákazníky
V Břevnovském klášteře vzniklo za sedmileté války pohřebiště, ukázal výzkum
Detail válečného hrobu v areálu Břevnovského kláštera. Foto: Národní památkový ústav

V Břevnovském klášteře vzniklo za sedmileté války pohřebiště, ukázal výzkum

Archeologové a antropologové potvrdili, že v Břevnovském klášteře v Praze 6 bylo za sedmileté války založeno pohřebiště. Z čtyřměsíčního výzkumu vyplynulo, že válečný hrob vznikl v květnu a červnu roku 1757 na jihozápadní straně kláštera. Svědčí o tom mimo jiné i další nálezy. Informoval o tom Národní památkový ústav. V českém, ale i v evropském měřítku ojedinělá příležitost prozkoumat a zhodnotit kosterní pozůstatky mimořádně velkého počtu lidí, kteří zemřeli v přímém důsledku válečné události, se naskytla archeologům a zejména antropologům v pražském Břevnově.

Čtyřměsíční průzkum potvrdil, že na jihozápadní straně kláštera vzniklo v květnu a červnu roku 1757 během takzvané sedmileté války pohřebiště. Výzkum odhalil také množství dalších nálezů, jako jsou zbytky látek, knoflíky nebo přezky z uniforem, ale také různé ráže projektilů a zbytky kartáčových střel.

„Břevnovský klášter rozkládající se v severozápadní části hlavního města Prahy se stal v průběhu 18. století svědkem řady válečných událostí. Za vlády Marie Terezie v období sedmileté války, během vpádu armády pruského krále Fridricha II. do českých zemí, bitvy u Štěrbohol a následného obléhání Prahy v roce 1757, si v klášteře Prusové zřídili lazaret – v prelatuře, v konventu a nakonec i v kostele sv. Markéty. Na jihozápadním okraji kláštera za barokní sýpkou pak vzniklo pohřebiště. Místo bylo po roce 2004 na základě zákona vyhlášeno za válečný hrob evidovaný Ministerstvem obrany,“ sdělila mluvčí ústavu Blanka Černá.

Archeologický výzkum byl vyvolán záměrem vlastníka, Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově, vybudovat na této ploše, tzv. Prajzovce, centrální kotelnu na dřevní štěpku. Vlastník proto v souladu se zákonem o válečných hrobech požádal Ministerstvo obrany o přesun válečného hrobu. Této žádosti bylo vyhověno loni na začátku června.

Samotný výzkum byl zahájen na konci července roku a probíhal po dobu čtyř měsíců do konce listopadu 2024. „Během této doby bylo na ploše zhruba 500 metrů čtvrečních vyzvednuto celkem 1055 kosterních ostatků z deseti liniových hrobů, dlouhých zhruba 15 metrů, širokých 2 metry a hlubokých 1,4 metru. Hroby byly orientovány ve směru východ–západ,“ uvedl Matouš Semerád, archeolog z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Praze, který archeologický výzkum v klášteře vedl.

„Každý hrob obsahoval dvě až šest vrstev pietně pohřbených jedinců. Kromě pozůstatků uniforem, respektive stejnokrojů v podobě fragmentů textilních látek, knoflíků a přezek, které patřily k výbavě každého vojáka, byly v hrobech jedinců nalezeny různé ráže projektilů, železných a olověných, a zbytky kartáčových střel. Kromě množství tříštivých fraktur, které vojákům tato palebná munice způsobila, byla prokázána také sečná poranění“, doplnil Semerád s tím, že výzkum zdokumentoval také řadu dokladů lékařských zákroků, jako byly snahy o zaléčení ran či množství horních i dolních končetin po amputacích.

Kosterní ostatky jsou nyní uloženy v prostorách kláštera, odkud budou po základním vyhodnocení výzkumu přeneseny do nového hrobu, tzv. ossária. Předmětem tohoto vyhodnocení budou antropologické analýzy a analýzy stabilních izotopů prvků, které mohou určit například původ pohřbených, jejich možnou příbuznost nebo stravu, kterou jedli.

V českém i v evropském měřítku jde o naprosto ojedinělý soubor vzhledem k velikosti nálezu a historické etapě, ve které se válečný konflikt odehrál. Otevírá se tak neobyčejně široké pole mj. pro poznání stavu tehdejšího vojenského lékařství včetně zhodnocení zjištěných zranění a jejich příčin, zdravotní kondice armády nebo demografické charakteristiky branců. Neméně zajímavé jsou otázky spojené se zdánlivě jednotným způsobem pohřbívání těl nebo původem a distribucí osobního vybavení zemřelých.


Autor: Karel Netolický

Praha 1 přispěje na nákupy v lékárnách

Dnes ve 14:30

První městská část spouští projekt finanční podpory pro obyvatele ve spolupráci se systémem Corrency. Radnice do programu vloží 2 miliony korun, které budou občané moci využít na nákup léků a zdravotnického sortimentu ve 2 místních lékárnách – Nonstop lékárně Na Františku a Lékárně Palackého –...

Praha 6: Dotace na podporu ekologických aktivit

Dnes v 08:09

Žádost o dotaci může veřejnost podávat do 28. února.

Praha 18 udělí čestná občanství

Včera ve 22:04

V úterý 11. února proběhne v obřadní síni radnice Prahy 18 slavnostní udělení čestného občanství panu Václavu Fialovi, dlouholetému lídrovi kapely The Dixieland Messengers Praha, která svou hudbou obohatila nejen českou, ale i evropskou jazzovou scénu.

Na Olšanských hřbitovech se dva muži zřejmě otrávili, jeden zemřel

Včera v 16:07

Na Olšanských hřbitovech v Praze zasahovali v neděli ráno záchranáři u podezření na otravu oxidem uhelnatým. Zhruba šedesátiletého muže převezli do nemocnice, neplnoletému mladíkovi již nedokázali pomoci. Neštěstí se stalo v altánu, ve kterém muži hlídali vybavení pro filmaře. „K události došlo...

Nová krmítka na dětských hřištích a v parcích Prahy 1

8. února 2025 v 07:35

Na Střeleckém ostrově, ve Františkánské zahradě, na sportovištích v Masné a Na Františku, na dětských hřištích na Kampě, ve Vrchlického sadech, Za Haštalem a v Lannově jsou od této zimy krmítka pro ptáčky s logem Prahy 1.

Další články
Nahoru