Ústřední vojenská nemocnice vznikla na počest prezidenta T. G. Masaryka

Dnes je ÚVN jako jediná vojenská fakultní nemocnice v České republice výcvikovým, vzdělávacím a odborným zdravotnickým zařízením Armády České republiky (AČR), a od roku 1994 pečuje i o běžné občany. Toto špičkové zdravotnické zařízení je známo též pod názvem Střešovická nemocnice, ačkoliv se nachází několik set metrů od hranic Střešovic.

„Po léta bylo voláno po vybudování vojenské nemocnice v Praze, která až do nejposlednější doby byla rozdělena v prastarých historických budovách na Karlově náměstí a na Hradčanech. Teprve před dvěma lety vykoupila vojenská správa rozsáhlé pozemky za Střešovicemi a pustila se do výstavby vojenské nemocnice," psalo se v dobovém tisku k zahájení činnosti nemocnice.

Tehdejšímu ministerstvu národní obrany se podařilo dohodnout koupi pozemků pro novou nemocnici v prostoru pražské čtvrti Břevnova – Na Bateriích – o rozloze 13,60 hektarů. Stavět se začalo v roce 1936 podle projektu architekta Bedřicha Adámka.

Po zahájení provozu byla do nové Masarykovy vojenské nemocnice přestěhována většina oddělení ze staré budovy na Karlově náměstí a z odloučeného oddělení pro nemoci vnitřní z kasáren na Pohořelci. V roce 1939 po obsazení českých zemí nacistickým Německem začal nemocnici využívat německý Wehrmacht jako svoji záložní nemocnici.

Po druhé světové válce, na podzim roku 1945, byl její provoz obnoven. O pět let později byla nemocnice přejmenována na Ústřední vojenskou nemocnici (ÚVN). Spadala pod vojenskou zdravotnickou službu Československé lidové armády a byla podřízena Ministerstvu národní obrany tehdejší Československé socialistické republiky.

V letech 1959 až 1970 byl náčelníkem nemocnice generál František Engel, který se zasloužil o vysokou úroveň zdravotnických služeb. Dnes nemocnici řídí přednosta její interní kliniky Miroslav Zavoral.

Až do devadesátých let 20. století se ÚVN zaměřovala na pacienty z řad vojáků základní služby, vojáků z povolání a jejich rodinných příslušníků, dále také na civilní zaměstnance vojenské správy a další pacienty z řad silových resortů. V roce 1994 se otevřela i běžnému civilnímu obyvatelstvu.

Dnes pečuje ÚVN kromě příslušníků armády ČR z převážné části o obyvatele Prahy 6, a v řadě odborných specializací o nemocné z celé České republiky. Poskytuje moderní léčbu a péči ve všech oborech, s výjimkou dětského lékařství, kardiochirurgie a léčby popálenin.

V nemocnici působí deset klinik a více než dvě desítky odborných oddělení. Nemocnice také uskutečňuje výzkumnou a vývojovou činnost a klinickou a praktickou výuku v akreditovaných studijních a vzdělávacích programech.

V loňském roce tu bylo podle výroční zprávy ÚVN provedeno celkem 1,2 milionu ambulantních vyšetření a bylo tu hospitalizováno bezmála 30 tisíc pacientů. Nemocnice disponuje celkem 721 lůžky, z toho je 472 standardních lůžek a 61 lůžek na jednotce intezivní péče.

V prostorách nemocnice se léčili i čeští prezidenti. Miloš Zeman tu byl dvakrát hospitalizován na podzim roku 2021, přičemž napodruhé byl zpočátku ve vážném stavu na klinice intenzivní medicíny. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s prezidentovým chronickým onemocněním, přesnou diagnózu neuvedli s ohledem na přání pacienta.

V srpnu 2022 tu byl Zeman na plánované hospitalizaci. A opakovaně se tu léčil i Václav Havel. V květnu 1998 ho sem převezli z rakouského Innsbrucku, kde podrobil akutní operaci proděravělého tlustého střeva, v ÚVN později podstoupil druhou fázi operace – zacelení vývodu.

V roce 2002 tu byl Havel se zánětem průdušek, koncem roku 2004 zase kvůli poranění kyčelního kloubu. A v březnu 2011 se Havel v ÚVN opět léčil se zánětem dýchacích cest.