Úročník bolhoj připomíná jetel, využijete ho i při vaření. Jeho žluté květy rozzáří skalku nebo bylinkový záhon
16. června 2020 07:05
Úročník bolhoj roste po celé Evropě, vyskytuje se i v některých částech Asie a Afriky. U nás ho najdete na suchých místech, na okrajích cest, železničních náspech, v mezích či lomech, na loukách. Má rád vápnité nebo chudé půdy, v tomto ohledu není náročný. Někde ho lze dokonce najít i ve štěrku. Daří se mu na sluníčku.
Kvete od května do července, takže je nyní nejvyšší čas na něj vyrazit. Sbírají se květy nebo celá nať. Úročník se dobře suší, nejlépe ve stínu, díky čemuž květy udrží svou jasnou barvu. Místnost by neměla být příliš vlhká. Je dobré, když se v ní větrá.
Výluh z bolhoje je chutný, mírně nasládlý. Stačí pár květů zalít vroucí vodou a nechat louhovat zhruba pět minut. Nápoj se vybarví do žluta.
V lidovém léčitelství je výluh z bolhoje považován za tonizační a celkově organismus posilující nápoj, který zlepšuje metabolismus a čistí krev. Doporučován je při nemocech spojených s pocením, je výrazně močopudný.
Gastronomičtí experimentátoři ho mohou vyzkoušet i při vaření. Čerstvou natí lze třeba zpestřit rizoto, nebo ji přidat do jídel při smažení na oleji. Vyzkoušejte úročník do zeleninových salátů, fantazii se mezi nekladou.
Zajímavostí je, že v některých oblastech s tužšími klimatickými nebo špatnými půdními podmínkami byl především v minulosti úročník bolhoj pěstován jako pícnina. Naši předci mu kvůli údajným pozitivním dopadům na zdraví, ne nadarmo si vysloužil do svého názvu slovo bolhoj, přičítali i magickou moc. Prý byl dobrým lékem proti uřknutí.
Synonyma pro tuto méně známou bylinu jsou skalák, ouročník, žluťák, horník živin nebo třeba ranhojičská bylina.
