Uplynulo osmdesát let od úmrtí Františka Křižíka, získání patentu mu pomohlo financovat jeho další projekty
22. ledna 2021 06:54
Přidejte si nás na domovskou Národní technické muzeum má k osobě Františka Křižíka blízko nejen proto, že se významně zasloužil o rozvoj elektrotechniky a elektrotechnického průmyslu v českých zemích, ale také proto, že má ve svém sbírkovém fondu množství archiválií a předmětů svázaných s jeho osobou.
Jedná se o předměty jím vlastněné nebo vyrobené jeho karlínskou továrnou, či později již akciovou společností. Zajímavostí je i to, že umístění areálu a hlavní budovy muzea je spjato s první Křižíkovou tramvají.
Její trasa vedla od stanice lanové dráhy na Letné, ulicí Oveneckou a pokračovala až do Královské Obory – Stromovky. Tato tramvaj byla postavena v roce 1891 v souvislosti s Všeobecnou jubilejní výstavou konanou na pražském výstavišti.
Muzeum má ve svých sbírkách i dva exponáty spjaté s kolejovou dopravou na elektrický pohon. Oba dva exponáty jsou výrobky firmy Ringhoffer a Křižík k nim dodal kompletní elektrickou výbavu.
Je to elektrický motorový vůz řady M 400 přezdívaný ELINKA z roku 1903, kdy František Křižík vybudoval první elektrickou dráhu v Rakousku – Uhersku, dále pak podvozek motorového vozu číslo 293 Křižíkovy tramvaje z roku 1896 z trati Praha – Libeň – Vysočany.
František Křižík se narodil 8. července 1847 v Plánici nedaleko Klatov. Narodil se do velice skromných poměrů a byl to právě jeho talent, který mu umožnil studium na pražské technice, dnešním Českém vysokém učení technickém, kam nastoupil jako mimořádný posluchač.
Jeho píle a technické nadání mu posléze přineslo prostředky k dalším patentům a zakázkám. Kromě obloukové lampy totiž také přijímal zakázky na osvětlení měst, dodával zařízení elektrárnám a také zabezpečovací zařízení pro drážní provoz.
V Karlíně vybudoval velký podnik, který dodával své výrobky téměř po celé Evropě. Velkou slávu si také získal na Jubilejní výstavě v roce 1891, kde na pražském výstavišti vybudoval unikátní světelnou fontánu.
Svou pozornost obrátil i do odvětví automobilového průmyslu či přesněji můžeme říci, že se věnoval elektromobilismu. Postavil totiž tři automobily s elektrickým pohonem, z nich se však žádná část do dnešních dnů nedochovala.
