ÚOHS usiluje o rozšíření pravomocí. Novela zákona do českého právního řádu přinese nové nástroje
8. dubna 2025 09:08
Přidejte si nás na domovskou Pravomoci ÚOHS by mohly brzy posílit. Legislativním předpisem, který by to měl umožnit, je zákon o ochraně hospodářské soutěže v novelizovaném znění. Novela má za cíl posílit pravomoci úřadu v oblasti dohledu nad tržním prostředím.
Pokud by byla novela schválena, úřad by získal možnost ukládat přísnější sankce a rozšířit své vyšetřovací pravomoci. Někteří právní experti upozorňují na to, že zavedení těchto pravomocí může být nezanedbatelnou výzvou pro současné nastavení soutěžního práva v České republice.
„Novela, kterou ÚOHS představil loni v květnu, je velmi ambiciózní a její schválení v navrhované podobě není jisté. Některé změny, zejména ty, které se týkají rozšíření pravomocí úřadu, mohou ještě být předmětem širší diskuse v legislativním procesu. Klíčové bude nalézt rovnováhu mezi potřebou efektivního dohledu nad hospodářskou soutěží a zajištěním právní jistoty pro soutěžitele. Legislativní úpravy v oblasti hospodářské soutěže mají zásadní dopad na podnikatelské prostředí, a proto je nezbytné, aby byly pečlivě formulovány s ohledem na proporcionalitu a předvídatelnost jejich dopadů,“ uvádí Jiří Mňuk, advokát ROWAN LEGAL a specialista na soutěžní právo.
Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže obsahuje celkem tři významné mechanismy, které posilují postavení úřadu. Novela by do českého právního řádu jednak zavedla kategorii přestupků fyzických osob, jichž by se bylo možné dopustit při uzavírání protisoutěžních dohod. Takovou dohodou by pak byla nejen dohoda kartelového typu, tedy mezi konkurenty, ale i tzv. vertikální dohoda, tedy mezi dodavatelem a odběratelem. Přestupek by se týkal jednání fyzických osob v souvislosti s dohodami, jejichž cílem je narušit hospodářskou soutěž.
„Zavedení přestupků fyzických osob představuje významnou změnu v postihování porušení soutěžních předpisů. Jedním z podstatných aspektů je navrhovaná výše pokut, která může mít na jednotlivce značný dopad. ÚOHS navrhuje horní hranici 10 milionů korun, přičemž sankcionováno by mohlo být i jednání, které nebylo dokončeno. To znamená, že postih by mohl nastat i v případech, kdy k protisoutěžní dohodě mezi společnostmi fakticky nakonec nedojde. Cílem této úpravy je odradit soutěžitele od potenciálně problematického jednání, což však zároveň klade důraz na potřebu jasných pravidel a důsledného dodržování compliance systémů,“ komentuje Jiří Mňuk.
Druhou novinkou je zavedení tzv. nového soutěžního nástroje. Díky němu by ÚOHS mohl identifikovat trhy, na nichž dochází k podstatnému narušení hospodářské soutěže, a poté zde stanovovat specifické podmínky spojování soutěžitelů či jim ukládat různá jiná opatření k nápravě. Jde o mechanismus inspirovaný právní úpravou v jiných členských zemích Evropské unie – v posledních letech se občas hovoří i o možnosti jeho zavedení pro celou unii. Právní experti však upozorňují, že vymezení pojmu „podstatné narušení hospodářské soutěže“ v návrhu novely zůstává poměrně široké, což by mohlo vést k různým výkladům.
„Nový soutěžní nástroj může rozšířit působnost ÚOHS, přičemž aktuální návrh zákona neupřesňuje všechny situace, ve kterých by mohl být využit. To otevírá prostor pro další diskusi o jeho konkrétní aplikaci. Návrh počítá s možností nařizovat opatření k nápravě, která mohou zahrnovat například požadavek na transparentní a nediskriminační podmínky, přístup k datům a informacím nebo úpravu uzavíraných dohod. Obecně se uvádí, že tento nástroj by mohl být využit například na trzích s menším počtem významných hráčů, včetně oligopolních struktur,“ vysvětluje Jiří Mňuk.
Poslední významná navrhovaná změna se týká uzákonění něčeho, co lze označit jako call-in model posuzování spojení soutěžitelů. ÚOHS podle stávajících pravidel posuzuje ta spojení, která jsou mu oznamována po dosažení jasně definovaných obratových kritérií. Nově by ale získal pravomoc na individuální bázi přezkoumávat i spojení, která tato kritéria nesplňují. Jasně jsou zde uvedeny případy splnění kritérií, kdy celkový obrat soutěžitelů přesáhne hranici 1,5 miliardy korun a jejich individuální obrat 100 milionů. I zde ale narážíme na formulku o „podstatném narušení hospodářské soutěže“.
„V tomto bodě není zcela jasné, za jakých podmínek bude úřad moci zakročit. Návrh lze vnímat jako ambici revidovat podmínky a kritéria pro notifikaci spojení soutěžitelů. Konkrétnější otázky k aplikaci této úpravy stále zůstávají otevřené. V souvislosti s dalšími navrhovanými změnami lze očekávat, že postavení ÚOHS by mohlo být v případě novely posíleno. Tato úprava by vést k vyšší nejistotě o tom, zda ÚOHS nějakou konkrétní transakci bude nakonec přezkoumávat, což bude vyžadovat také pečlivé zvážení možných dopadů na podnikatelské prostředí a vhodné zohlednění v jednáních o různých transakcích,“ uzavírá Jiří Mňuk.
