Dnes Pátek - zatazeno 19°C
Zítra Sobota - jasno 22°C
Pátek 29. 3. 2024
Svátek má Taťána
Nabídka pro inzerenty
Inzerujte na serveru www.prazskypatriot.cz za zvýhodněné ceny.
Unikátní nález: Depozitáře Národního muzea ukrývaly nejstarší rostlinnou makrofosílii na světě
V Národním muzeu se ukrývala nejstarší rostlinná makrofosílie na světě. Foto: NM

Unikátní nález: Depozitáře Národního muzea ukrývaly nejstarší rostlinnou makrofosílii na světě

Depozitáře Národního muzea v Praze 150 let ukrývaly zkamenělinu šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny staré 432 milionů let, která je podle vědců nejstarším makroskopickým rostlinným zbytek nalezeným na světě. Vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geologického ústavu Akademie věd ČR, kteří se na objevu podíleli, zároveň tvrdí, že je důkazem toho, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík a musela mít tedy zelenou barvu. Vědci o tom informovali ve vědeckém časopise Nature Plants.

Objev je zajímavý hned z několika důvodů. V první řadě se jedná díky jejímu stáří 432 milionů let o nejstarší jednoznačný makroskopický zbytek suchozemské rostliny, zároveň však udivuje i svou velikostí.

Doposud známé nejstarší rostlinné zbytky z Irska totiž byly jen několik milimetrů velké a ani další silurské nálezy z Velké Británie nebo z Brazílie nepřesahují 2,5 centimetru. Předpokládalo se proto, že tak malá rostlina v sobě nemohla mít pletiva podpůrná, vodivá a ještě k tomu fotosyntetická.

Paleontolog Kevin Boyce dokonce usuzoval, že tyto první rostliny nemohly být zelené. Český nález ale tuto teorii zcela vyvrací. Velikost stonku nově popsaného exempláře totiž jednoznačně potvrzuje, že tato cooksonia rozhodně měla dostatek objemu těla k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin a byla tak schopna samostatné existence.

Kuriózní je na celé věci fakt, že zmíněná rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji totiž ve skalách u středočeských Loděnic už věhlasný francouzský paleontolog Joachim Barrande, s jehož sbírkou se později dostala do sbírek Vlasteneckého (dnešního Národního) muzea. Nikdo však fosílii nevěnoval pozornost.

Nejspíše nebyla tak atraktivní jako prvohorní pozůstatky fauny včetně trilobitů. Exemplář byl určen jako fosilní řasa nejasného zařazení – Fucoides – a uložen do bedny ve sklepním depozitáři Národního muzea, kde zůstal zcela nepovšimnut.

Lidské ruce se jej dotkly znovu až v roce 2011, kdy paleontologové před rekonstrukcí historické budovy Národního muzea stěhovali sbírkové předměty do depozitářů v Horních Počernicích. Při jejich třídění paleontolog Vojtěch Turek v domnělé řase rozeznal suchozemskou fosilní rostlinu a předal ji k dalšímu zpracování kolegům specialistům.

Ti se vydali na Barrandem označené místo nálezu, takvané Barrandovy jámy u Loděnic, a našli množství dalších cooksonií. Žádná ale již nedosahovala kvality Barrandova nálezu.

Naše znalosti vývoje nejstarších suchozemských rostlin jsou velmi kusé a ani molekulární biologie nedokáže takovéto mezery zacelit. Každý nález fosilní rostliny z období formování prvních suchozemských ekosystémů je tedy jistou senzací. Také proto se stane nalezená rostlina součástí stálé expozice po znovuotevření zrekonstruované Historické budovy Národního muzea.


Autor: TZ

Praha 10: Živnostenský odbor pouze na objednání

25. března 2024 ve 12:28

Počínaje dnem 4. dubna budou čtvrtky určeny pouze pro objednané klienty odboru. S konkrétním referentem se lze domluvit telefonicky či e-mailem nebo se objednat elektronicky.

Další články
Nahoru